Je to tak, náčelníku...
Já mám sebeovládání extrémně vyvinutý. Docela rychle dokážu odhalit slabiny druhýho, zanalyzovat a vědět, čím ho dostat do kolen. Navíc to umím se slovy, takže to celý může vypadat úplně nevinně a neúmyslně. A právě proto to nedělám.
Kdyby to takhle chtělo mít i moje okolí...

Ehm, tohle už jste viděli?

Moje starší měla "čepuk", stejně tak "nápuk" - "pudeme do nápuku" znamenalo cestu do obchodu :)
Mladší zas odmítala až do nějakých sedmi let uznat existenci hláskové skupiny "př" - měla "křilbu", "kříbor"...

Ještě neeee! Nemůže! Já se na jaro upsala na strašnou bejkárnu a ještě jsem skoro nezačala ani přípravu! 😱
(Ale jestli bude dál takhle hnusně, tak se mi do tý přípravy vůbec nebude chtít...)

No vida! :)

To se mi povedlo na sboru, s jiným parfémem. Zkoušíme v první třídě, kolegyně "ty děcka snad měly tělocvik, tady je puch..."

😂

A jak teprve mně se nelíbí, co píšu! 😕

Je mi ne úplně hezky. Vono to přejde. Ale zrovna teď to trochu sedí za krkem.

🧔🏼Ty máš novej parfém? Nebo jsi ho dlouho nepoužívala? No jo, je zajímavý, že jsi ho vytáhla dnes, když jdeš odpo "na kafe" "s kámoškou"...

Možná, kdyby ses ke mně občas přiblížil míň než na metr, tak bys zjistil, že ho nosím už týden... 🤷🏻‍♀️

Pravda, bohužel.
Většinou ta potřeba mluvit je daná právě tím, že to potřebuje hodit na mě.

Mám jich v rukávu zásoby!
Třeba - kvůli kravině vyvolat hádku a dusno, po dni mlčení si konečně uvědomit, že to byla blbost a začít vyčítat, že kvůli tomu teď cítím vinu a je mi trapně 👍🏻

A moc pěkný je taky:
👩🏻‍🦰Promiň, dneska je mi mizerně, mám blbou náladu.
🧔🏼Já mám taky blbou náladu. A víc a častějc! A tobě je to jedno!
👩🏻‍🦰Není. Je mi to líto. Jen s tím teď nic nenadělám, je mi blbě.
🧔🏼Ty pořád musíš soutěžit a všechno dělat o sobě! Jsi sobec a vůbec mi nepomáháš!

(Já teda taky spíš souhlasím jen s tím "blbá")

bsky.app/profile/misa... tohle je přesný

A zároveň teda bylo navrženo, že si mám výlety zařídit po svým, akce zařídit po svým, intimnosti zařídit po svým a být celkově ráda, že chodí do práce.
Všechno zálohováno, až ho vezmu za slovo, to bude velký kňú.

Já zjevně taky, ono se to nevylučuje.

👩🏻‍🦰Co o víkendu zajít do indické?
🧔🏼Super! →Víš, co? Jdi radši se Zu.
(Wtf? Miluje to, já nevyhledávám)

👩🏻‍🦰Co se otočit u tvých známých?
🧔🏼Jé, tak jo! → Meh, ono tam prší? Tak to nic...

👩🏻‍🦰Prohlídka s výkladem na tvé oblíbené téma?
🧔🏼Paráda! → Hm, ale mě tam bude zima, nechceš sama?

Tak jsem debil? :(

Ale tak zas to bývá většinou záruka toho, že to začne bez problémů fungovat a tváří se to, že tomu nikdy nic nebylo... :D

Uvědomuješ si, že jsi napálila kudrlinku všem ajťákům, protože nejde uplatnit základní helpdesk rada?! 😱

A to je náhodou dobře! :D

Tak to je opravdu moc milé, to potěší :)
A od partnera ještě víc :)

Jsi krásná! Počítá se to ode mě?

Děkuju ❤️

To je ale moc hezký! A myslím, že i o tom to je :) Slyšet to a přijímat to za své.
Já vím, že by člověk neměl odvozovat svou hodnotu od mínění druhých. Ale myslím, že to skutečně umí jen málo lidí. Já třeba ne. Věřím si, ve spoustě věcí. Ale ocenění zvenku vždycky nakopne víc :)

Taky jsem to mužům mého života vždycky říkala, taky mi nevěřili :) Přesně proto. Že jim to nikdo nikdy neříkal. A to je škoda, takže je moc fajn, že to děláš! ❤️

🤩🤩🤩

A to je moc hezký! 😍
(A pochopila jsem dobře č. 4?)

No, mně to právě říkají cizí, ale můj muž ne... A vím, že jsou lidi, co to prostě neříkají. Ale když to není poznat ani z přístupu a chování... 😢
(A ty krásná jsi, moc se mi líbíš, máš boží jiskru ❤️)

Nevěděla jsem, jak to formulovat.
Takový to nezávazný "jé, ty jsi krásná", to umím na potkání.
Když to řeknu některým vybraným lidem, jde to víc od srdce.
A pak je člověk, kterýmu to řeknu s obdivem a takovým tím "a jsem šťastná, že tě mám, že ke mně patříš".