Jen taková tematická odpolední básnička s tajenkou...
Posts by Jiří Štěpán
Ensemble Volcanic Ash, který postavila Janel Leppin v sobě spojuje zdánlivě nesourodé přístupy od jazzu, přes komorní těleso až k punku. Rozsah a zvuk, jaký nemá asi nikdo, agresivita a sofistikovanost. A ve vší melancholii a filmovosti je i radikální. cuneiformrecords.bandcamp.com/album/ensemb...
Ve čtvrtek nás čeká další čtení na Skle. Tentokrát nelákáme na velká jména, ale myslím, že o to zajímavější to bude. Texty terapeutické i první, nové básně a kdovícoještě. Sám jsem velmi zvědavý, tak dojděte.
www.facebook.com/events/16762...
Zatímco se snažím dostat k loňské desce P.K.14, což je i v dnešní internetové době nezvykle těžká věc, tak jsem se vrátil ke starším nahrávkám. Music for An Exhibition je asi jejich nejrozvolněnější věc a křehký noise rock se tu konečně prolnul s improvizací. maybemars.bandcamp.com/album/music-...
vždycky chci, aby ty knihy něčím vystupovaly z řady. A snad se to daří. Proto se nemusí líbit každému, ale snad často zanechají hlubší stopu. Tak až přečtete ty vítězné, sáhněte třeba i po další hostovské fantastice, věřím, že má co nabídnout.
A je tu i Litera za fantastiku pro Jelu Abasovou a Tři čtvrtě na šílenství, z toho mám obrovskou radost. A měl bych i kdyby to dopadlo jinak, protože nominované knihy z té kategorie jsou všechny skvělé. Ale přiznejme si, že takhle cítím, že trochu zásluh jde i za mojí prací – snad to není troufalé;
Čtyřikrát Magnesia Litera pro Host, to se dá asi hodnotit jako úspěšný večer. A přestože je to v první řadě cena pro autory a autorky, už počet nominací vnímám jako ocenění dobré práce, kterou tu společně děláme. A když se dívám i na ostatní oceněné knihy, tak z těch, co jsem četl, mám dobrý pocit.
Jen málokdo dokáže Hamouzovi vyrovnat právě v umění vyvolat pocit úžasu. A zážitek z něj zůstává ještě dlouho dočtení. Za mě nejlepší epická fantasy v okolí, tak se na ni vrhněte, ať jste za pár roků připraveni na další díl.
pomalejší, valivá síla, která čtenáře obejme a pohltí. Na první pohled jde o klasickou s občasnými prvky magie zasazenou do středověkých kulis, ale to rozmáchlé vyprávění plné drobných detailů nás zavádí stále hlouběji do světa politických intrik, lidských poklesků i hrdinství, ale také tajemství.
Několik let příprav, které jednoznačně stály za to. Jan Hamouz má totiž své tempo. Jak při vyprávění příběhu, tak i při psaní, takže se po Polovičním králi a Třetím uchu můžeme opět po čtyřech letech radovat z jeho nového románu Zpěv Překladatele. Ptačí srdce jsou totiž požitkářská sága —
Duke Ellington už za ta mnohá léta získal status instituce, ale je třeba mít na paměti, jak emotivní a živá muzika to v jádru stále je. A Jason Moran ty skladby dokáže hrát se vším tím patosem, ale zároveň současným přístupem s vědomím dneška. Čistá nádhera. jasonmoran.bandcamp.com/album/jason-...
"A true photographic memory, though, is unlikely to ever develop. Exceptional memories can occur, and as the human population continues to grow, we may see even more of them. But a significantly-greater-than-average memory rarely comes without cost." www.sciencefocus.com/the-human-bo...
Jeho kapela mě nikdy moc nebavila, ale Flea samotný měl vždy můj respekt. A se sólovkou Honora jsem se v tom jen utvrdil. Není to doslova jazzové, ale má to groove, špínu i vlastní ksicht. Snad jen smyčce bych si odpustil. Překvapivě zábavná a kompaktní muzika. officialflea.bandcamp.com/album/honora
Jeden z nejdůležitějších režisérů posledních dvou dekád o koncích.
"I don’t think a story actually needs to find a conclusion or to force an answer. Any filmmaker who thinks that needs to happen is full of themselves, to even think that they can present an answer." letterboxd.com/journal/kiyo...
Mnohovrstevnatý příběh ale také ukazuje, jak důležité je hledání lidskosti. A vzhledem ke světovému dění jde o román, který je velice aktuální. Takové knihy prostě chcete číst a vydávat.
Do špionážního sci-fi thrilleru dokázal Nayler zabalit kritiku autoritářských režimů i technokracie, včetně konfliktu Ruska a Západu, a přitom pokládá otázky, na které ale nemá černobílé odpovědi. Čekají nás zlovolné oligarchie, AI předsedové vlád i spiknutí, díky kterým jde o strhující čtení.
O tom, že Ray Nayler patří k jedněm z nejzajímavějších sci-fi autorů posledních let, svědčí jeho ceněné povídky a hlavně romány Hora v moři a Prokletí mamutů. Novinka Kde je zakopaná sekera, opět v překladu Milana Pohla, tento trend jen potvrzuje.
Někdy stačí lo-fi písničky k tomu, aby byl člověk úplně očarován. Zastřené textury, jemné harmonie a melancholie psychedelického folku – taková je Dagmar Zuniga na desce in filth your mystery is kingdom / far smile peasant in yellow music. Hypnotická věc. dagmarzuniga.bandcamp.com/album/in-fil...
zbylé peníze vložte místo toho do redakčních prací a budu spokojený. A zde elegie za mass market paperback, symbol Ameriky a žánrové literatury, což je zase jiná písnička, která končí smutně ve fade outu...
www.nytimes.com/2026/02/06/b...
Když se dívám na všechny ty barevné a plastické ořízky, připadám si jako svatý Jeroným, který taky křičel na mrak, že pergameny se barví na fialovo, do písmen je zatavováno zlato a rukopisy jsou zdobeny drahokamy, zatímco Kristus leží nahý na prahu a umírá. Dejte mi raději brož s hřbetem co vydrží;
Harriet Tubman vždycky hráli směs jazzu, funku a rocku, kterou si nejde s ničím splést. Na Electrical Field of Love se vrací po osmi letech a přidala se k nim Georgia Anne Muldrow; je to ještě víc blues i ještě víc heavy – doom groove vrchol černé hudby. harriettubman.bandcamp.com/album/electr...
A ty dětské Mayhem zde přidávám pro zajímavost... a protože týpek s kosou je král. www.youtube.com/watch?v=heg8...
Sashu Berliner jsem poprvé viděl ve školní kapele, jak bubnuje Freezing Moon od Mayhem. Od té doby přesídlila k vibrafonu a hraje jazz. Její nová deska Fantôme není avantgarda, ale je plná promyšlených skladeb s množstvím melodických a rytmických zákoutí. sashaberliner.bandcamp.com/album/fant-me
A ty dětské Mayhem zde přidávám pro zajímavost www.youtube.com/watch?v=heg8...
Na první pohled to možná nedává smysl, ale věřte, že je to i díky překladu Michala Prokopa strhující čtení, které potěší například fanoušky Adriana Tchaikovského nebo paralelních světů z nedávných animovaných Spidermanů. Tohle bude jízda!
ale také hard sci-fi pojednávající o kvantové teorii a multivesmírech. Také tu máme hrozbu ze strany strojů a AI, ale i evoluční alternativy života na Zemi, takže kromě lidských hrdinů v nigerijském Lagosu se setkáme třeba i s inteligentní potomkyní králíků.
Pamatujete si M. R. Careyho, který před lety nadchnul atypickým zombie thrillerem Všemi dary obdarovaná? Tak ten se k nám vrací s originální sci-fi Brána nekonečna. Není lehké román jako celek popsat, protože jde částečně o space operu plnou morálních a etických dilemat,
"Siken and Carson lost their language, and their writing from the other side reminds us of its magic. Language. They show us that they can even survive lost language through writing, imperfect writing." lareviewofbooks.org/article/sike...
Mám slabost pro samohrajkový zvuk – a Praed z něj vždycky dostanou klubový groove, který mě vábí. Je to v jádru najazzlá elektronika s výraznou rytmickou složkou, která se na člověka valí ze všech stran. Shaabi a arabské melodie, psychedelický trans. annihayarecords.bandcamp.com/album/al-wahem
Ostatně kdy jste viděli biblického Adama v podobě vesmírné lodi rozmlouvat s Luciferem? Velkolepá kinematografie!