Když to své 😉. Já například tohle.

A není těch dalekohledů málo, Antone Pavloviči?

14. duben se už několik let slaví jako Světová kvantový den. Proč 14. duben? Kvůli Planckově konstantě. Počkat, šest celých šest dva šest...cože co? Ne, nedává to moc smysl, co? Ono je to, jako vždy, docela zamotaný.

Jak se z Plackovy konstanty stal 14. duben? Trošku delší a rozkecané 🧵👇👇👇

Šetřit netřeba, úplně v pohodě stačí jenom prodat obě rodinná auta a zastavit barák 😂

Jasně – rozborka–sborka! 😂

🧵28/28: Balím, jedu. Z celkových 110 objektů Messierova katalogu letos 94 odlovených, 1 prošvihnutý a 15 schovaných za ranními mraky. Ale amatérská astronomie je stejná jako rybaření, tam taky moc nejde o ty ryby, že jo. Takže za mě letos dobrý! ❤️

a man in a black coat sits on a ledge with his legs crossed ALT: a man in a black coat sits on a ledge with his legs crossed

🧵27/28: Čtyři hodiny ráno. Teď měl začít ten největší adrenalin ve Střelci a Vodnáři, ranní závod s časem a svítáním, kdy se snažíte odlovit cokoliv, co vyleze nad obzor, dřív, než se to ztratí v přesvícené obloze. Místo toho většinu oblohy překrývá deka souvislé oblačnosti.

🧵26/28: Dávám asi nejotravnější část celého maratonu. Série řídkých otevřených hvězdokup ve Štítu a Střelci, vždycky pár hvězdiček u sebe a jinak nic zajímavého. Až si říkáte, jestli tohle je fakt ono? Na závěr dvě kulovky M15 a M62 a pěkná mlhovina Omega. A to je všechno. Mraky. Šmitec.

a picture of a cloudy sky with the words " good morning " ALT: a picture of a cloudy sky with the words " good morning "

🧵25/28: Půl čtvrté. Lezu zase ven. Celý jihovýchod se mezitím zatáhl oblačností. Satelitní snímky jsou optimističtější, ale realita to přebíjí. Tohle nebude dobrý. Tak teď rychle zaměřit cokoliv, co vyleze nad obzor a vykoukne aspoň na chvilku mezi mraky.

a woman sitting in a car with a thermometer behind her ALT: a woman sitting in a car with a thermometer behind her

🧵24/28: Půl třetí a už zase nemám na co koukat. Mohl bych jít opět spát. K ránu ale bývá před svítáním docela fofr, proto chci pokračovat radši třeba už za hodinu, nemá cenu usínat. Zalézám si aspoň na hodinku do tepla do auta. Trochu mě trápí mráčky na východě.

🧵23/28: Hned pokračuju na moji druhou nejoblíbenější část celého večera. Na pódium nastupuje přehlídka dvanácti kulových hvězdokup za sebou! Od těch jasných M13 a M92 v Herkulovi přes Lyru, Šíp a Hadonoše až po skutečné výzvy jako M80 a hlavně M4 ve Štíru.

🧵22/28: Měním okulár na větší přiblížení, protože teď to bude potřeba. Přichází totiž série malých objektů. Planetární mlhoviny M27 Činka a M57 Prstencová mlhovina jsou naprostá klasika, co nikdy neomrzí.

🧵21/28: A když už jsem se vyhrabal, vše odplachtoval a ustavil, rovnou sjedu další objekty, co mezitím vylezly. Otevřené hvězdokupy M29 a M39 představuje pár teček uprostřed hustého hvězdného pole, musím se s hvězdnou mapou ujistit, co k nim vlastně patří a co už ne.

🧵20/28: Už je venku fakt dost kosa, zvlášť když je člověk rozespalý a vyleze ven z vytápěného auta. Jsem ale nabalený jako sněhulák, 9 vrstev oblečení funguje dobře. Kritickým místem byly vždycky mrznoucí prsty na nohou, to letos řeší dárek od Ježíška – vyhřívané ponožky na akumulátory!

🧵19/28: Budík zvoní v půl druhé. Vlastně bych mohl spát mnohem déle, ona by letní obloha počkala. Nebýt ovšem zlomyslné galaxie M83 Jižní větrník, která se do pozorovatelné výšky vyhoupne jen na chvíli a je potřeba ji stihnout tak akorát kolem druhé. I tak je vidět blbě. Mám ji.

a man with a mustache is driving a red car with his head out the window . ALT: a man with a mustache is driving a red car with his head out the window .

🧵18/28: Půl dvanácté. Zatím jsem 66 objektů úspěšně odchytil a jeden nedal (zakletá M74!). Ze zimní a jarní oblohy jsem viděl všechno, co šlo. A letní obloha ještě nevyšla. Zakrývám dalekohled plachtou. Mám teď dvě hodiny na rozmrznutí a krátký spánek ve vyhřátém autě.

🧵17/28: Protože se dívám mimo rovinu naší Galaxie, jsou tu i pěkné kulové hvězdokupy M53, M3 nebo M5. Ještě stíhám M68, vychází krátce a je potřeba ji nepropást. Také je dost slabá a vyhoupne se jen nízko nad obzor, takže ji spíš tuším, než vidím.

🧵16/28: Odškrtávám si i největší bizár Messierova katalogu, který mě vždycky pobaví. Po všech těch úžasných výjevech se pod katalogovým číslem M40 skrývají… Dvě slabé hvězdičky. Dvě tečky, co spolu ani nemají nic společného. Jakých máte na nebi milióny dalších.

🧵15/28: Pokud se tedy já rozplývám nad dechberoucími konstelacemi, vy byste to nejspíš nazvali „WTF, několik slabých šedých šmouh vedle sebe“. A s netrénovaným okem byste pak objekty, jako je právě zmíněná M91, možná nerozpoznali vůbec. Ale stejně je to parádní ;)

🧵14/28: Tady si dovolím krátkou odbočku pro vás, kdo nemáte s pozorováním moc zkušeností. Vsadil bych se, že přinejmenším napoprvé byste mé nadšení tak úplně nesdíleli. V dalekohledu totiž vizuálně nikdy nevidíte ty krásné barevné galaxie se spirálním rameny, jak znáte z fotek.

🧵13/28: V náznacích rozpoznávám i jádro spirální galaxie M91. Je to myslím nejslabší objekt celého katalogu, ale odlovit ho v temné noci a vysoko nad obzorem je snazší, než u podvečerních nebo ranních cílů v šeru těsně nad horizontem.

🧵12/28: Úžasné scenérie střídající se s flíčky tak slaboučkými, že se musíte pětkrát ujistit, že se vám to jenom nezdálo. Leo Triplet, Doutník a Bodeho galaxie, Markarianův řetízek, skupina M96, skupina M109, Vírová galaxie a skupina M51, Větrník a skupina M101, Sombrero…

🧵11/28: Tady se vždycky oproti původnímu plánu zaseknu a zdržím. Vedle 34 galaxií v rámci maratonu se tu totiž dá koukat na desítky a desítky dalších, co už se do Messierova katalogu nevešly. Tohle se prostě nemůže uspěchat.

🧵10/28: Kolem půl desáté přichází na řadu moje nejoblíbenější část celého večera, famózní galaktická přehlídka jarní oblohy. Všechny galaktické skupiny ve Lvovi, Velké medvědici, Honicích psech, Vlasech Bereniky nebo Panně.

🧵09/28: Na chvilku utíkám k Jupiteru, který celou zimu zářil na nočním nebi a v posledních týdnech si hoví v Blížencích. Rozpoznávám jeho pásy i dva galileovské měsíce Ganymed a Europa.

🧵08/28: Hned na to navazují notoričtí známí ze zimní oblohy – všechny mlhoviny v Orionu, Plejády nebo Jesličky, Krabí mlhovina, série otevřenek ve Vozkovi, Velkém psu a přilehlých souhvězdích. Mohlo by se zdát, že to je ošoupané klišé, ale tohle se snad nikdy neochodí.

🧵07/28: Osm večer. Není už kam spěchat. Vyklidnit se, vybalit a uspořádat zbytek věcí. Pomalu se vrhám do prvního velkého bloku noci. Prolétám klasikou podzimní oblohy – galaxiemi v Andromedě nebo Trojúhelníku, pěknými otevřenými hvězdokupami v Kasiopeji a Perseovi, planetární mlhovinou Malá činka…

🧵06/28: Mimochodem k tomu oblečení… Určitě máte představu, co byste si oblékli ven do -1 °C. Ale pokud v takové teplotě stepujete celou noc bez většího pohybu a jste slečinka jako já, tak to musíte celé vzít „krát dva“ nebo „krát tři“. Tohle je skutečný soupis, co jsem měl všechno opravdu na sobě.

🧵05/28: V rámci březnového maratonu jsou M74 a kulovka M30 dva nejtěžší objekty katalogu. První hned večer na úvod, druhý jako třešnička na dortu vycházející ráno až se Sluncem. Člověku by se skoro chtělo věřit, že vůbec neexistují a Messier si je oba zlovolně vymyslel, aby všechny naštval.

🧵04/28: Ale ta M74… HODINU jsem s okem přilepeným na okuláru šmrdlal jednou rukou dalekohledem po kousíčku nebe, uprostřed kterého měla být, zatímco druhou rukou jsem na sebe postupně soukal další vrstvy oblečení. Leda kulové. Tak letos zase ne.