Taiwanese president lunches on sushi in support of Japan over China row | AFP YouTube video by AFP News Agency

Správná reakce tchajwanského prezidenta na fašisty z čínské komunistické strany 🙂 ✌️🇹🇼🤝🇯🇵
youtu.be/LaYNZn6rDGs?...

Ofélie u Jánošíkova - Babylon V noci ze 3. na 4. září 1947 se československým bezpečnostním složkám podařilo v salaši na Malé Fatře zajmout Burlaku, jednoho z velitelů Ukrajinské povstalecké armády (UPA, tzv. banderovců, název je ...

3/3 A tzv. jasný názor na ně může mít jen ten, kdo jejich #dějiny dobře zná. Zde je k nim jeden (můj) trošičku delší příspěvek /Josef Mlejnek/
👇
babylonrevue.cz/ofelie-u-jan...

2/3 Jaké osoby se za těmito jmény skrývaly, kdo vlastně byli banderovci a jak je líčila komunistická propaganda? Jejich dějiny jsou sice hodně problematické, avšak nikoliv pouze černé.

Výročí: noc z 3. na 4. září 1947 – čs. jednotky zajaly v salaši na Malé Fatře zbytky jedné z tzv. banderovských sotní. Do zajetí padl velitel používající krycí jméno Burlaka i žena působící pod kryptonymem Ofélie. Viz vlákno👇🧵
1/3

#Banderovci #Ukrajina #Československo #Komunismus

3/3 Ať už tak či onak, skandinávské země (kromě Dánska) dodnes přístup k alkoholu výrazně omezují – např. vysokým zdaněním. /Josef Mlejnek/

2/3 Prohibici podpořilo 59 % žen, zatímco proti bylo 59 % mužů. Genderový rozkol byl jedním z nejvýraznějších aspektů referenda. Kampaň byla ostrá. Nejznámější se stal plakát s „račím“ argumentem: „Raci tyto nápoje vyžadují! Pokud nehlasujete proti, musíte se raků vzdát.“

Výročí: 27. srpna 1922 – ve Švédsku proběhlo referendum o zavedení prohibice. Výsledek byl těsný. Pro se vyslovilo 49 % hlasujících, proti 51 %. Volební účast činila 55 %. Hlasování, byť nezávazné, výrazně rozdělilo obě pohlaví. Více viz vlákno 🧵👇

1/3

#Prohibice #Švédsko #Sweden #Sveridge

3/3 Ať už tak či onak, skandinávské země (kromě Dánska) dodnes přístup k alkoholu výrazně omezují – např. vysokým zdaněním. /Josef Mlejnek/

2/3 Prohibici podpořilo 59 % žen, zatímco proti bylo 59 % mužů. Genderový rozkol byl jedním z nejvýraznějších aspektů referenda. Kampaň byla ostrá. Nejznámější se stal plakát s „račím“ argumentem: „Raci tyto nápoje vyžadují! Pokud nehlasujete proti, musíte se raků vzdát.“

Bořitelé chrámů - Babylon Rusko, Polsko, pravoslaví, chrámy a nacionalismus

11/11 Něco blíže k tomu zde👇 (Josef Mlejnek)
babylonrevue.cz/boritele-chr...

10/11 A mimochodem, popisované události tvoří základ ruské imperiální ideje o Moskvě coby třetím Římu, kam patří též představa dobytí Konstantinopole ruským vojsky a finální konverzi mešity či muzea v křesťanský svatostánek.

9/11 Nedávno ale nastal zpětný chod a z muzea je opět mešita. Jaký další pohyb bude následovat?

8/11 Až ve 30. letech minulého století nastala další konverze – „sekularizátor“ Mustafa Kemal #Atatürk nechal z chrámu učinit nábožensky neutrální muzeum.

7/11 Jeden ze sultánových ulemů proto „vystoupil k pulpitu a prohlásil, že není boha kromě Alláha. Potom také sultán přistoupil k oltáři a kořil se svému vítěznému bohu“.

6/11 Mehmed trval na neodkladné přeměně chrámu v mešitu, konkrétně v mešitu Ayasofya (což je turecká verze původního jména).

5/11 „Před bránou seskočil z koně,“ píše britský historik Steven Runciman ve svém Pádu Cařihradu, „a sklonil se, sebral hrst země a vysypal si ji na turban. Byl to projev pokory před jeho bohem“.

4/11 Monumentální křesťanský chrám Hagia Sofia (Boží Moudrosti) z 6. století vyvolal v Mehmedovi respekt.

3/11 Prohlásil se za římského císaře, což vlastně obnášelo nárok na světovládu.

2/11 Kdysi mocná Byzantská říše neboli druhý Řím byla tehdy redukována už jen na samotné město #Konstantinopol (dnes #Istanbul), které padlo po skoro dvouměsíčním obléhání 29. května 1453. Dobyvatel Konstantinopole sultán Mehmed II. z ní pak učinil novou metropoli své říše.

Výročí: 29. května 1453 – dobytí Konstantinopole vojsky sultána Mehmeda II. Více viz vlákno 🧵👇:

1/11

6/6 Na obrázcích je volební agitace W. Marxe a strany Centrum z 20. a 30. let.

5/6 Pojem marxista či neomarxista, vztažen na něj, by tak mohl dostat nečekané významy.

4/6 V roce 1925 kandidoval i v přímých prezidentských volbách, v nich ho ale porazil maršál Hindenburg.

3/6 Marx zastával kancléřský (premiérský) úřad dvakrát, v letech 1923–1925 a 1926–1928, a stal se tak nejdéle sloužícím kancléřem Výmarské republiky.

2/6 Nebyl to ale samozřejmě Karel Marx, nýbrž Wilhelm Marx, představitel katolické strany Centrum, předchůdkyně dnešní CDU.

Výročí: 17. května 1926 – Marx se, již podruhé, stává německým kancléřem. Více viz vlákno🧵👇

1/6

#Marx #WilhelmMarx #Německo #Germany #Deutschland #20s

9/9 Obrázek zachycuje Piłsudského (uprostřed, třetí zleva) na mostě – podle některých zdrojů před setkáním s prezidentem Wojciechowským, podle jiných již po něm.

8/9 Nešlo ani o formální diktaturu. #Piłsudski se spokojil s řízením veřejných záležitostí ze zákulisí, přičemž skrýval svou faktickou vládu za fasádou parlamentu a opozici držel v šachu násilnickými policejními metodami.“

7/9 Britský historik Norman Davies charakterizoval Piłsudského režim následovně: „V žádném případě neinklinoval k fašismu, jelikož jediné možné sympatizanty fašistické ideologie bylo možno najít mezi protivníky Piłsudského.

6/9 Po dvoudenních těžkých pouličních bojích s jednotkami věrnými vládě (skoro 400 mrtvých) získaly Piłsudského oddíly převahu. 14. května padl Belveder, načež prezident i vláda podali demisi.