Jako spotřebitelé si zasloužíme vědět, co si doopravdy kupujeme a firmy si zaslouží jasná pravidla.
Pro více dobrých zpráv ze světa udržitelnosti mě nezapomeň sledovat 💚
dobrá zpráva part 67
www.ekonews.cz/offsetujete-...
www.ekonews.cz/firmy-si-dav...
Směrnice se navíc dotkne i dalších oblastí – firmy budou muset informovat o trvanlivosti a opravitelnosti svých výrobků a přestanou se moct schovávat za zbytečné aktualizace softwaru, které zpomalují zařízení.
Česko zatím směrnici do svého práva plně nepřeneslo – zákon byl zařazen na pořad sněmovny už dvakrát, ale k projednání nedošlo.
Regulace zkrátka funguje. Například DPD postupně odstraňuje zelené listy ze všech komunikačních materiálů, aut i výdejních boxů. Z čokolád Milka zase zmizelo zelené logo kakaového bobu s nápisem o udržitelném kakau.
Místo vágních výrazů jako „zelený výrobek" bude nutná přesnost, například „vyroben ze stoprocentně recyklovaného materiálu".
Dobrá zpráva je, že firmy v EU už začínají být opatrnější – počet společností spojených s rizikem greenwashingu v Evropě klesá, zatímco v USA a Británii roste.
A pozor – směrnice výslovně zakazuje tato tvrzení i v případě, že firma ke „snižování" emisí využívá offsety, tedy financuje projekty snižující emise někde jinde namísto toho, aby snižovala vlastně svoje.
Od září bude platit jasné pravidlo: pokud firma nemá důkazy k podložení jejich tvrzení, nesmí používat označení jako „šetrný k životnímu prostředí" nebo „uhlíkově neutrální".
Firmy v EU už od září nebudou smět používat zelená tvrzení bez důkazů. Nová směrnice má konečně řešit greenwashing a čísla ukazují, proč je to nutné. Více než polovina zelených tvrzení v reklamách je vágních nebo zavádějících a 40 % firem pro ně nemá vůbec žádné důkazy.
konec prázdných řečí o udržitelnosti..
🧵⬇️
Pro více dobrých zpráv ze světa udržitelnosti mě nezapomeň sledovat ♻️💚
dobrá zpráva part 66
www.ekonews.cz/irsko-ma-pla...
A nejde jen o Irsko. Evropská unie má letos přijít s vlastním aktem o oběhovém hospodářství. Téměř polovina globálních emisí totiž pochází z výroby a spotřeby zboží, potravin a materiálů – a cirkulární ekonomika je jeden z mála způsobů, jak emise snižovat přímo u zdroje.
Konkrétní opatření pak míří na šest odvětví – od stavebnictví přes zemědělství až po elektroniku. Mají několik cílů: snížit potravinový odpad o 50 %, dosáhnout 90% sběru plastových lahví a zavést celostátní sběr textilu. A to vše do roku 2030.
A to je přesně ten vzorec, který je potřeba změnit. Součástí plánu jsou také digitální pasy produktů v rámci nařízení EU, které budou obsahovat informace o udržitelnosti a životním cyklu výrobku. Jako první se dotknou textilu, nábytku, pneumatik a matrací.
Irsko si proto klade jasné cíle: každoročně zvyšovat využití materiálů o dva procentní body a do roku 2030 dosáhnout 12 %. Aby to fungovalo, chystají například opravné poukázky – protože spotřebitelé často raději koupí nový produkt, než zaplatí za opravu.
v Irsku se téměř nic nevyužívá znovu..
Irsko právě představilo národní plán přechodu na cirkulární ekonomiku. Míra oběhovosti irské ekonomiky je pouhých 2,7 % – jinak řečeno, více než 97 % materiálů proudících v hospodářství pochází z nových zdrojů. Téměř nic se nevyužívá znovu.
🧵⬇️
ceenergynews.com/renewables/p...
hnutiduha.cz/aktualne/ces...
www.linkedin.com/posts/ji%C5%...
Polsko ukázalo, že to jde – stačí politická vůle, jasná pravidla a dlouhodobý plán. Doufejme, že si z toho Česko vezme příklad dřív, než nám ujede vlak. 💨🌍
Pro více dobrých zpráv ze světa udržitelnosti mě nezapomeň sledovat 💚
dobrá zpráva part 65
Přitom podle vládního plánu bychom do roku 2030 měli dosáhnout 1 500 MW - čtyřnásobku dnešního stavu. Aby to vyšlo, musíme přidávat zhruba 225 MW ročně. Legislativa se postupně zlepšuje, ale povolování a podpora stále vázne.
V Česku moře sice nemáme, ale větrný potenciál ano – a zatím ho nevyužíváme. Větrné elektrárny dnes pokrývají pouhé 1 % naší spotřeby elektřiny, přičemž za posledních pět let přibylo jen 36 MW nového výkonu.
A nejde jen o energii – přes 40 % komponentů dodají polské firmy, které si tak budují know-how a pozici jednoho z klíčových hráčů v offshore větrné energetice celého baltského regionu.
Od roku 2032 budou tyto elektrárny pokrývat přibližně 8 % polské spotřeby elektřiny. Vítězné projekty získaly státní garanci ceny na 25 let, což přitáhne investice až 208 miliard eur.
Polsko ve velkém rozšiřuje svojí větrnou elektřinu - právě totiž úspěšně vysoutěžilo podporu pro tři velké projekty větrných elektráren na Baltském moři. Dohromady až 3,4 GW, což je pro představu desetinásobek celého současného českého větrného výkonu.
Polsko ukazuje, jak se to dělá. A Česko se má co učit..
🌊⬇
Jižní Austrálie tak ukazuje, že energetika založená na větru, slunci a bateriích může fungovat ve velkém měřítku – spolehlivě, levněji a bez uhlí.
Pro více dobrých zpráv ze světa udržitelnosti mě nezapomeň sledovat 💚
dobrá zpráva part 64
www.premier.sa.gov.au/media-releas...
Podle premiéra Petera Malinauskase nejde jen o klima, ale i o pracovní místa, investice a energetickou nezávislost. Přechod na obnovitelné zdroje už dnes vytváří tisíce pracovních míst a emise z výroby elektřiny mají během několika let téměř zmizet.
Stabilitu sítě posílí i velké bateriové projekty v lokalitách jako Blyth, Hallett nebo Tailem Bend. Transformace energetiky už teď přitahuje i průmysl. Firmy hlásí nový zájem o více než 2 GW dodatečné spotřeby, protože hledají spolehlivou a nízkoemisní energii.
Klíčovou roli sehraje také nový přenosový projekt Project Energy Connect, který propojí Jižní Austrálii se státem Nový Jižní Wales. Díky tomu bude možné přebytky čisté energie posílat dál a naopak v případě potřeby energii dovážet.
„100 % net renewables“ znamená, že celková roční výroba z obnovitelných zdrojů se vyrovná spotřebě – i když síť bude dál občas využívat plyn nebo dovážet a vyvážet elektřinu mezi státy.
To je množství energie, které by dokázalo zásobovat zhruba 700 000 domácností, přičemž baterie pomohou vykrývat špičky a výkyvy výroby. Už dnes pochází přibližně 70 % elektřiny v Jižní Austrálii z větru a slunce, což je nejvíc na světě mezi velkými sítěmi bez vodních elektráren.
Austrálie poskytla Jižní Austrálii finance v rámci dohody Renewable Energy Transformation Agreement, které umožní výstavbu nejméně 1 GW nových větrných a solárních elektráren a 400 MW bateriových úložišť.