Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili stávkovou pohotovost, ministr Klempíř zákon nestáhne Odbory a pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Reagují tak na chystaný vládní zákon o médiích veřejné služby, který má převést financování obou institucí pod státní rozpočet. Podle zástupců médií návrh postrádá záruky proti politickým zásahům a hrozí rozkolísáním rozpočtů.  K odporu proti zákonu se v symbolických 11:59 připojili také studenti z více než 200 škol po celé České republice. V Praze se vydali na protestní pochod z Palachova náměstí k Ministerstvu kultury. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes ve Sněmovně označil protesty i kroky odborů za legitimní, stažení novely však odmítl. „Mají právo nejenom na to vyjádření, ale mají právo na vtip, mají právo to zesměšnit, mají právo se vyřádit,“ komentoval ministr studentské akce s tím, že on sám se schůzce s odboráři nevyhýbá, pokud bude věcná.  K samotné kvalitě předpisu Klempíř uvedl, že „perfektní zákony předkládá jenom bůh“, a dodal, že relevantní připomínky z probíhajícího řízení do textu zapracuje. Přestože zákon nepovažuje za hotový, trvá na jeho účinnosti od začátku příštího roku. Představitelé veřejnoprávních institucí a zaměstnanců vidí situaci podstatně kritičtěji. Jan Křemen, předseda stávkového výboru odborů v ČRo, varoval, že návrh „významně naruší stabilitu Českého rozhlasu a znemožní mu naplňovat veřejnou službu v plném rozsahu“. Člen stávkového výboru v ČT Jan Moláček vyzval vládu, aby od plánu, který by podle něj obě média zlikvidoval, zcela upustila. Podle Jana Hergeta z iniciativy Veřejnoprávně jsou pracovníci připraveni i ke stávce, která by byla znát přímo ve vysílání, ačkoliv by při ní nadále dodržovali zákonné povinnosti a kodex. Kromě systémové změny financování vyvolávají obavy také konkrétní rozpočtové škrty, které by novela přinesla. Ty by podle předsedy televizních odborů Vlastimila Vojtěcha mohly vést k hromadnému propouštění a neschopnosti médií plnit své poslání.  Studentská iniciativa Média nedáme!, která v Praze zaplnila náměstí Jana Palacha, upozorňuje na riziko omezení původní tvorby, regionálního vysílání či dokumentaristiky. Mluvčí iniciativy Tomáš Stráník zdůraznil, že pokud budou média nově závislá na státním rozpočtu, vznikne nebezpečný prostor pro politický tlak.  Podporu veřejnoprávním médiím vyjádřilo i přes 50 000 signatářů výzvy „Média patří občanům“. Opoziční Starostové a nezávislí (STAN) svolali na čtvrtek jednání všech sněmovních stran s řediteli obou dotčených médií. V úterý se vicepremiér Karel Havlíček (ANO) setkal s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem, ve středu odpoledne následovala schůzka generálního ředitele České televize Hynka Chudárka s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili stávkovou pohotovost, ministr Klempíř zákon nestáhne

Stále vyšší škody. Kyberpodvodníci přitvrzují a mění taktiky, hlásí Komerční banka Za první čtvrtletí roku 2026 zabránila Komerční banka podvodům v celkové výši 235 milionů korun. Objem podvodných plateb vzrostl mezikvartálně o 15 % a výrazně stoupá objem hrubých škod z podvodů na kartách, a to o 45 %. A to i přes skutečnost, že počet zneužitých platebních karet naopak klesl o 17 %. Podvodníci tak v tomto případě dokážou menší počet obětí přesvědčit k tomu, aby jim poslali vyšší částky. Celkově dlouhodobě dominují investiční a krypto podvody (51 % objemu), následované vishingem, tedy manipulací klienta v rámci podvodného hovoru typu „bankéř“ nebo „policista“, které tvoří 37 % objemu zaznamenaných podvodů. „Data za první čtvrtletí jen potvrzují, že útočníci stále rychleji reagují na to, jak se jim banky brání, a své scénáře tomu průběžně přizpůsobují,“ říká Pavel Šašek, expert Komerční banky na kyberbezpečnost. Tato finanční instituce denně analyzuje z pohledu prevence podvodů přibližně 1,2 milionu karetních transakcí, 600 tisíc plateb a zhruba 1 milion nefinančních transakcí a aktivit v přímých kanálech banky. Doposud nejvyšší částka, kterou se Komerční bance podařilo klientovi ochránit, byla 20 milionů korun. Klient o ni mohl přijít kvůli podvržené faktuře. V oblasti platebních karet pak byla nejvyšší odhalená podvodná platba za 8,89 milionu korun. Podvodníci velmi rychle reagují na bezpečnostní opatření bank a své scénáře tomu přizpůsobují. V poslední době tak klientům posílají SMS nebo zprávy přes WhatsApp s kódem a přesvědčují je, že jde o součást ověření bankéře. Jindy zneužijí i legitimní bankovní procesy, například obnovu přístupu do mobilního bankovnictví. Mezi nové postupy podvodníků se řadí kombinace podvodného telefonátu s instalací falešné aplikace do mobilu. Opět se vrací scénář označovaný jako „podvodná rodina“, zpráva rozesílaná členům rodiny nebo blízkým s prosbou o rychlou finanční pomoc. Velmi častým problémem zůstávají falešné e-shopy. Podvodné scénáře se mění podle ročního období a aktuální situace, od přeplatků na daních na začátku roku přes romantické podvody v létě až po falešné e-shopy a zprávy o balíčcích k závěru roku. Podle policie byl letošní březen vůbec nejhorší měsíc kyberkriminality v historii a pokud by tempo pokračovalo, Česko by dosáhlo loňských hodnot v polovině října. Telefonát jako malware. Podvody, kdy lidé sami ze svých účtů posílají peníze, v Česku nabobtnaly meziročně násobně

Stále vyšší škody. Kyberpodvodníci přitvrzují a mění taktiky, hlásí Komerční banka

STRV zdvojnásobilo zisk, vývojáři chtějí posílit u zákazníků mimo Spojené státy Technologická společnost STRV loni zdvojnásobila zisk na 1,2 milionu dolarů, v přepočtu asi 25 milionů Kč. Obrat společnosti se meziročně zvýšil o 10 % na 16 milionů dolarů (přes 330 milionů Kč). Rokem 2025 firma prošla pod vedením Lubo Smida, jednoho ze čtyř původních zakladatelů, který dříve odkoupil podíly zbylých zakladatelů. „Loni jsem říkal, že STRV dokončilo svou transformaci po několika nejednoduchých letech a že je v nejlepší kondici za dlouhou dobu,“ chválí si Smid. V předchozích letech se firmě tolik nedařilo, aktuálními výsledky se s tržbami vrátila k růstu zhruba roku 2020. Letos má pokračovat ve vylepšování čísel. „Leden byl naším historicky druhým nejlepším měsícem z pohledu obratu v historii STRV,“ uvádí Smid. Firma procházela větší proměnou, většina širšího vedení je na své pozici méně než čtyři roky. Společnost přijala téměř 50 nových pracovníků a s proměnami technologického trhu firma posílila ve velkém obchodní tým. Loni STRV mimo jiné spustilo novou aplikaci pro americkou fotbalovou ligu MLS, vytvořilo aplikaci pro sneakers marketplace Laced nebo posílilo partnerství s AWS, Expo a Framer. Zároveň se častěji dívá po klientech mimo USA, odkud dlouho pocházelo přes 90 procent klientů firmy. „Koncem loňského roku jsme poprvé od naší expanze do USA zažili měsíc, kdy jsme vydělali více peněz v Evropě. V nejbližších letech bychom chtěli prorazit také na Blízkém Východě,“ popisuje Smid. „Limituje nás už prakticky jen rychlost světla“. Z Česka se šíří technologie zobrazování, která mění přenos videa v medicíně, Hollywoodu i obraně

STRV zdvojnásobilo zisk, vývojáři chtějí posílit u zákazníků mimo Spojené státy

Na Slovensku naučili AI samostatně vyrábět herní reklamu, která zásadně předčí klasické Slovenský startup AdSpawn přišel s umělou inteligencí, která z mobilních her sama vytváří reklamy s pochopením kontextu, emocí i dramaturgie tak, aby hráče co nejlépe zaujaly. Výsledek nemá působit jako od AI a má být měřitelně až 300krát efektivnější než klasické výtvory. Do firmy nyní investují české fondy Rockaway Ventures a Czech Founders VC. Společnost automatizuje tvorbu vysoce výkonných reklam pro mobilní hry s pomocí vlastního AI systému Chop-Chop 9000. Ten podle vyjádření AdSpawnu přemýšlí v kontextu hry, rozumí jejímu světu, emocím i tomu, co hráče zaujme. Pak systém automaticky rozhoduje o střihu, kompozici záběrů i dramaturgii reklamy. Reklamy vznikají v řádu minut a jsou navržené tak, aby obstály v prostředí algoritmů reklamních platforem. „Máme příklady, kdy klient nasadil do kampaně 50 reklam, z toho tři byly od AdSpawnu. Výsledek byl, že reklamy od AdSpawnu získaly 85 % impresí, z celkových 14 milionů zobrazení jich dostaly 12 milionů,“ uvádí Milan Štrba, spoluzakladatel AdSpawnu. Firma zároveň nabízí funkci auto-delivery, se kterou klienti pravidelně dostávají nové reklamy, aniž by vůbec předávali agentuře zadání. Systém s ní generuje a každý týden doručuje stovky nových reklam. Startup spolupracuje s globálními herními studii, jako je Zynga nebo Pixel Federation. Z Brna chtějí prorazit s vibe tradingem, AI má obchodovat za uživatele, který popíše svou strategii Česká finanční injekce ve výši půl milionu eur (přes 12 milionů Kč) má pomoct s rozvojem produktu, rozšířením týmu i expanzí. Firma by se ráda dostala na americký trh. „Herní průmysl je největším zábavním sektorem, jehož úspěch dnes určuje kromě samotné kvality her především efektivita marketingu. AI v tomto směru transformuje herní marketing,“ komentuje Petr Šmíd, generální partner Rockaway Ventures. AdSpawn po úvodní fázi vývoje za šest měsíců po nasazení do komerčního provozu vygeneroval obrat přes 100 tisíc eur. Říká ale, že cílí na milionové obraty. Startup založili Milan Štrba, Martin Luther, Roman Janajev a Tomáš Pospíchal. Firma působí z Bratislavy a funguje napříč regiony včetně Asie. AdSpawn nedávno podepsal dlouhodobou spolupráci s velkým čínským herním studiem. AI videogenerátor Sora končí, OpenAI přijde i o miliardovou investici od Disneyho

Na Slovensku naučili AI samostatně vyrábět herní reklamu, která zásadně předčí klasické

Sněmovna nebude tento týden volit členy Rady České televize Vládní koalice nebude na program středečního jednání sněmovny navrhovat volební body, mezi které patří také hlasování o nových členech Rady České televize. Médiím to v úterý večer řekl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Volební body zůstanou stranou celý tento týden. Opoziční strany v úterý oznámily, že budou obstruovat jednání sněmovny, aby na plánovanou volbu televizních radních nedošlo. Upozorňují, že mezi favority na pozice v Radě České televize jsou lidé, kteří veřejnoprávnímu médiu způsobili zhruba čtyřmilionovou škodu. Jde o radní, kteří už v kontrolním orgánu zasedali od roku 2020 a podpořili nezákonné odvolání členů Dozorčí komise Rady ČT. Nyní usilují o mandáty na další šestileté funkční období. Dalším důvodem pro obstrukce je nahrávka publikovaná serverem Forum24. Na záznamu zní hlasy podobné dosavadním členům Rady ČT Pavlu Matochovi a Romanu Bradáčovi. Baví se spolu o úplatku za blíže neupřesněnou volbu. Jméno člověka, který měl proces finančně ovlivňovat, není na záznamu srozumitelné. Pavel Matocha i Roman Bradáč odmítli, že by spolu takový rozhovor vedli, podle Matochy jde o záznam generovaný umělou inteligencí. Oba radní zároveň oznámili, že na server podají žalobu. Redakce Forum24 si za zveřejněným materiálem stojí, web zveřejnil původní i vyčištěnou verzi záznamu.

Sněmovna nebude tento týden volit členy Rady České televize

Norton spouští ochranu před autonomními AI agenty, škodlivých kódů podle něj přibývá Česko-americká společnost Gen (dříve Avast), pod kterou spadá značka Norton, uvedla v betaverzi novou funkci Norton AI Agent Protection určenou pro uživatele autonomních AI asistentů. Reaguje tak na rostoucí rizika spojená s rychlým nástupem agentů, kteří za uživatele samostatně provádějí různé akce a pohybují se tak na internetu i uvnitř jeho zařízení. Podle analýzy oddělení Gen Threat Labs je ve veřejných registrech dostupných schopností (tzv. skillů), které si uživatelé stahují jako instrukce pro své AI asistenty, přibližně 12% podíl těch škodlivých. Firma konkrétně našla 400 závadných položek. Tyto skilly mohou bez vědomí uživatele například odesílat přihlašovací údaje, mazat soubory nebo instalovat nebezpečné programy. Norton AI Agent Protection funguje v reálném čase a má být kontrolním mezistupněm mezi rozhodnutím agenta a provedením akce. Funkce je součástí balíku Norton 360 pro Windows a je kompatibilní s nástroji Claude Code, Cursor či OpenCode. Podpora pro macOS se připravuje. Součástí nové ochrany je technologie Sage (Safety for Agents), která běží lokálně na zařízení uživatele a detekuje mimo jiné útoky typu prompt injection „Lidé poskytují AI asistentům rozsáhlý přístup ke svým zařízením, účtům a osobním údajům, protože právě v tom tkví jejich síla,“ říká ředitel vývoje firmy Gen Vítězslav Šantrůček. „Dosud však neexistoval způsob, jak ověřit, co se tito asistenti chystají udělat a jaké potenciální škody by mohli způsobit jediným špatným rozhodnutím nebo kliknutím,“ komentuje. Podvodníci s novým trikem v Česku kradou peníze a identity přes Facebook a Messenger

Norton spouští ochranu před autonomními AI agenty, škodlivých kódů podle něj přibývá

Chcete šéfovat dohledu nad umělou inteligencí v Česku? ČTÚ hledá vedoucího nového týmu Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se postupně vžívá do nových rolí, z jejichž pozice dohlíží a bude dohlížet na nové oblasti nad rámec tradičních telekomunikací. Vedle DSA dostal na starost část regulace umělé inteligence, souvisí to s evropským AI Actem a tuzemským zákonem o umělé inteligenci. Na ČTÚ aktuálně vzniká tým, který bude na AI dohlížet. Úřad vypsal výběrové řízení na jeho šéfa. Oficiální název pozice je Vedoucí samostatného oddělení dozoru AI. “Budete stát u zrodu nového útvaru – od nastavení vize, cílů a priorit oddělení až po konkrétní dopad na fungování AI v praxi. Propojíte právo, technologie i veřejný zájem. Budete u klíčových rozhodnutí v oblasti regulace AI. Budete spolupracovat s odborníky napříč obory a reprezentovat ČTÚ i na mezinárodní úrovni. A dáte směr týmu, který se teprve formuje,” láká ČTÚ případné zájemce. Výše platového tarifu činí 44 930 až 65 860 korun s příplatkem za vedení ve výši 13 500 korun. Výše osobního příplatku je až 65 860 korun. Nástup je od letošního července, žádosti lze posílat do desátého května. V EU brzy bude povinné označovat obsah generovaný umělou inteligencí

Chcete šéfovat dohledu nad umělou inteligencí v Česku? ČTÚ hledá vedoucího nového týmu

Evropa zpřístupní superpočítače a kvantové stroje skrze jednoduché rozhraní. Vyvinuli ho v Ostravě Svět superpočítačů, tedy velmi výkonných serverových clusterů určených pro náročné úkoly včetně počítání umělé inteligence, čeká výrazná změna. Tedy minimálně v Evropě. Tým sdružený kolem EuroHPC, sítě evropských superpočítačů, vytvořil software EuroHPC Federation Platform (EFP), pomocí něhož je možné skrze jednotné uživatelské rozhraní ovládat více superpočítačů nebo kvantových počítačů. Důležitou součást tohoto projektu dodali Češi z národního superpočítačového centra IT4Innovations při VŠB-TUO v Ostravě. Přístup k superpočítačům (HPC) byl dlouhodobě omezen ovládáním přes příkazový řádek (SSH). EFP poskytne vědcům, startupům, studentům nebo průmyslu ovládání přes webové rozhraní. To by mělo superstroje zpřístupnit širšímu počtů uživatelů a zároveň se sjednotí evropská HPC a kvantová infrastruktura, do níž se dlouhodobě investuje. V budoucnu jí rozšíří i AI továrny a AI gigatovárny. V Ostravě už nějakou dobu vyvíjejí nástroj LEXIS Platform, jehož komponenty tvoří páteř pro výpočetní workflow a distribuovanou správu dat EFP. “Uživatelé tak díky EFP získají sjednocený přístup k rozmanitému ekosystému různých systémů – od klasických superpočítačů až po nastupující kvantové technologie a AI Factories,” popsal pro Lupu Jan Martinovič, vedoucí Laboratoře pro náročné datové analýzy a simulace IT4Innovations. V Ostravě vyvinuli software pro snížení spotřeby energie „žravých“ AI datacenter, je zdarma “Stačí nahrát data, definovat výpočetní úlohu buď jako vlastní skript, nebo jako kontejner, a platforma se postará o zbytek – od přenosu dat a spuštění úloh napříč více výpočetními klastry až po monitorování v reálném čase a doručení výsledků. Kromě obecného webového rozhraní platforma nabízí také několik grafických rozhraní specifických pro danou doménu, například rozhraní orientované na umělou inteligenci přizpůsobené efektivní správě životního cyklu AI/ML modelů, včetně služeb pro trénování a inferenci,” shrnul tým z Ostravy. Funkce platformy jsou postaveny na těchto technologiích vyvinutých na IT4Innovations: HEAppE (High End Application Execution Middleware) – Tento software tvoří most mezi moderními webovými službami a tradičním prostředím superpočítačů založeném převážně na SSH, příkazové řádce a operačním systému Linux. HEAppE poskytuje aplikační rozhraní (REST API), které implementuje standard OAuth2 pro ověřování uživatelů a umožňuje spouštění a monitorování dávkových úloh, podporuje různé strategie pro mapování identit a tvorbu parametrizovaných šablon skriptů pro spouštění úloh. Díky tomu HEAppE slouží jako jednotné řešení pro spouštění náročných úloh napříč různými superpočítači. Distributed Data Interface – Toto softwarové řešení poskytuje platformě klíčové funkce pro správu a přenos dat. Využívá systém iRODS nasazený na lokálním úložišti, dále nabízí moderní rozhraní pro přenos dat přímo na superpočítače pomocí protokolu HTTP/2, centralizovaný index metadat založený na OpenSearch a asynchronní přenosy dat mezi vzdálenými datovými repozitáři a superpočítači. Orchestrátor workflow založený na Apache Airflow – LEXIS Platform používá pro řízení výpočetních workflow Apache Airflow rozšířený o speciální knihovny pro integraci s ostatními komponentami platformy. Knihovna obsahuje operátory, které slouží jako základní stavební bloky komplexních výpočetních workflow, kde je potřeba precizně koordinovat přenosy dat, spouštění a monitorování úloh a přenos výsledků zpět k uživateli. Další důležité rozšíření je možnost deklarativní specifikace vlastních uživatelských workflow pomocí popisu založeného na YAML (LEXIS Workflow Definition). K dispozici je také webové rozhraní pro snadnou tvorbu workflow umožňující jejich definici metodou drag-and-drop. LEXIS Platform je zároveň základem několika evropských projektů: V rámci projektu LIGATE byla LEXIS Platform použita pro spouštění rozsáhlého workflow zahrnujícího superpočítačové simulace pro objevování nových léčiv. Italská farmaceutická společnost Dompé využívala proprietární software LiGen, jenž byl vyvinut ve spolupráci s Politecnico di Milano a italským superpočítačovým centrem CINECA. Vzhledem k omezením vyplývajícím z ochrany duševního vlastnictví nebylo možné sdílet binární soubory ani zdrojový kód LiGen. V tomto projektu LEXIS Platform poskytla bezpečný způsob, jak zpřístupnit spouštění proprietárního software, jakým je například LiGen externím uživatelům, aniž by měli přímý přístup k binárním souborům daného softwaru. LEXIS Platform slouží jako základní kámen pro výzkum v projektu Horizontu Evropa EXA4MIND v oblasti zpracování rozsáhlých dat pomocí pokročilých indexů a databázových systémů na superpočítačích nebo cloudové infrastruktuře. Projekt se věnuje těmto tématům aplikovaným v několika oblastech, které zahrnují systematické zlepšování přesnosti molekulárních simulací, rozsáhlé automatizované anotace a vyhodnocování záznamů z automobilových kamer v oblasti autonomního řízení a zpracování rozsáhlých geografických dat v oblasti chytrého zemědělství a vinařství, které kombinují data ze senzorů se satelitními snímky. Iniciativa OpenWebSearch.eu vybudovala otevřenou a transparentní evropskou infrastrukturu pro indexování webového obsahu a sdílení vytvořených datových sad s uživateli. Projekt využívá evropská superpočítačová centra pro rozsáhlý crawling, generování a postprocessing indexů, správu výsledných datasetů a jejich další zpracování prostřednictvím LEXIS Platform. Projekt BioDT, který podporoval vývoj digitálních dvojčat pro výzkum biodiverzity, rovněž těžil z LEXIS Platform. Ta umožňovala spouštění výpočetních workflow zahrnujících simulace z oblasti biodiverzity prováděné na superpočítačích. Češi dokázali obejít omezení grafických karet. Náročné scény dokáží vykreslovat i bez dostatku paměti

Evropa zpřístupní superpočítače a kvantové stroje skrze jednoduché rozhraní. Vyvinuli ho v Ostravě

Ověřovat věk nebo identitu půjde bez zveřejňování citlivých dat. Jeden uzel se rozběhl i v Česku Fakulta elektrotechnická ČVUT se zapojila do zajímavého mezinárodního projektu s názvem TACEO Network. Jeho cílem je vytvoření globální infrastruktury pro takzvaný private computation, což má být bezpečné a ověřitelné zpracování dat bez nutnosti jejich sdílení v otevřené podobě. TACEO je distribuovaná síť, do níž se FEL zapojil jako jeden z nezávislých operátorů uzlu (node operator) a podílí se na provozu technologie založené na pokročilých kryptografických metodách. Takových operátorů zatím existuje deset. „Naše role spočívá v provozu uzlu, který je součástí distribuované infrastruktury. Podílíme se na výpočtech a zároveň garantujeme spolehlivost a bezpečnost provozu. Klíčová je přitom důvěra – žádný z operátorů nemá přístup ke kompletním datům,“ popsal Jan Kočí, proděkan FEL ČVUT pro IT. Důvěryhodnost operátorů je jedním z důvodů, proč si provozovatelé sítě vybírají mezi partnery i univerzity. Mezi aktuální možnosti využití sítě patří ověřování identity na základě osobních dokladů, typicky občanských průkazů nebo pasů. V budoucnu bude možné nasazení ve finančních službách, digitální identitě, umělé inteligenci a tak dále. „Jednoduchý příklad je ověření věku – místo předávání občanského průkazu stačí matematický důkaz, že je uživatel starší 18 let. Samotná data přitom nikdo nevidí,“ nastínil Luboš Harašta, vedoucí Blockchain Lab CZM FEL ČVUT. FEL ČVUT projekt popisuje takto: Projekt TACEO vznikl na základě výzkumu v oblasti moderní kryptografie, mimo jiné na Stanfordově univerzitě, kde vznikla myšlenka rozdělit výpočetně náročné generování kryptografických důkazů mezi více nezávislých uzlů v rámci koordinované sítě. Tento přístup umožňuje výrazně zrychlit výpočty a zároveň zvýšit bezpečnost celého procesu. Výzkumné know-how se následně podařilo přenést do praxe formou startupového řešení, které dnes buduje globální infrastrukturu pro práci s citlivými daty. Mezi prvními uživateli této technologie jsou projekty zaměřené na digitální identitu, například iniciativa World ID, která řeší ověřování „unikátního člověka“ v online prostředí. Základem řešení jsou takzvané zero-knowledge důkazy a multi-party computation – metody, které umožňují matematicky ověřit pravdivost informace bez zpřístupnění samotných dat. Výpočetně náročné operace jsou v rámci TACEO Network rozděleny mezi více nezávislých uzlů po celém světě, kde společně tvoří sdílenou výpočetní vrstvu. Každý uzel zpracovává pouze část výpočtu, čímž se zvyšuje efektivita i bezpečnost celého systému. FEL ČVUT provozuje jeden z uzlů této sítě, podílí se na výpočtech a zároveň zajišťuje dostupnost její výpočetní vrstvy. Technologie umožňuje například ověřit identitu bez nutnosti zpřístupnit citlivá data. Ta jsou v podobě šifrovaných podílů distribuována napříč sítí TACEO Network, jejíž uzly společně generují kryptografický důkaz o vlastnostech dané osoby. Tento důkaz je následně ověřen aplikací, která autentizaci požaduje. Výpočty probíhají paralelně na více uzlech, které zpracovávají pouze části dat. Díky tomu je celý proces rychlejší a zároveň bezpečnější. Na projektu se postupně podílejí také studenti FEL, kteří získávají zkušenosti s provozem vysoce dostupné infrastruktury a moderní kryptografií. Fakulta zároveň plánuje další rozvoj této oblasti ve výuce i výzkumu, mimo jiné právě v kontextu kyberbezpečnosti a ochrany dat. Zapojení do TACEO Network představuje pro FEL ČVUT příležitost být součástí vznikající globální infrastruktury, která má potenciál hrát klíčovou roli v budoucnosti digitální identity, bezpečnosti a zpracování dat. ČVUT má poprvé v historii šéfa informační bezpečnosti. Pěchouček přivedl odborníka z NATO či Vlčkova startupu

Ověřovat věk nebo identitu půjde bez zveřejňování citlivých dat. Jeden uzel se rozběhl i v Česku

Tim Cook v létě skončí v čele Applu, jeho nástupcem se stane John Ternus Americká firma Apple oznámila změnu ve svém vedení. Dlouholetý výkonný ředitel Tim Cook na konci letošního srpna svou funkci opustí a novým CEO se od 1. září 2026 stane dosavadní viceprezident firmy pro výrobu hardwaru John Ternus. Apple to oznámil v tiskové zprávě. Cook firmu zcela neopouští, přesune se do role výkonného předsedy představenstva Applu, kde bude mít na starosti jednání s politiky či regulátory. Představenstvo už personální změnu jednohlasně odsouhlasilo, informovala firma.  „John Ternus má mozek inženýra, duši inovátora a srdce lídra s integritou a ctí. Je to vizionář, který za uplynulých 25 let zaznamenal pro Apple nespočetné přínosy a je bezpochyby tím pravým člověkem, který povede Apple do budoucnosti,“ řekl Cook. Ternus za příležitost vést firmu poděkoval s tím, že v Applu strávil skoro celou svou dosavadní kariéru. „Měl jsem to štěstí pracovat pod Stevem Jobsem a mít Tima Cooka za svého mentora,“ dodal.  Tim Cook ve firmě pracuje už od roku 1998 a CEO Applu se stal v roce 2011. Podařilo se mu zvýšit tržní hodnotu firmy na 4 biliony dolarů (v přepočtu přes 80 bilionů Kč).  Kritici mu vyčítají, že se pod jeho vedením Apple soustředil zejména na finanční zisky a ztratil pověst inovátora, který redefinuje digitální svět. Apple také zatím zůstává pozadu v adopci technologií založených na generativní AI.  Američan řeší bizarní problém. Nemůže se přihlásit do iPhonu, protože v hesle použil český háček

Tim Cook v létě skončí v čele Applu, jeho nástupcem se stane John Ternus

E-shopy jsou pod náporem AI botů. Obchody i proto aktivně řeší, jak proniknout do vašich konverzací - Lupa.cz Jedním z odvětví, která jsou nejzasaženější pohybem AI na internetu, je e-commerce. Jak se náporu brání a proč naopak někteří umělou inteligenci vítají?

E-shopy jsou pod náporem AI botů, třeba na
Alza.cz tvoří asi 10 % z celkové návštěvnosti. Většinou ale nepřinášejí zákazníky a pro weby jsou jejich návštěvy drahé. Co s tím? 👇

YouTube dává rodičům možnost omezit nekonečné scrollování jejich dětí s omezením Shorts YouTube nově umožňuje rodičům v Česku nastavit denní časový limit na sledování krátkých videí Shorts pro jejich dospívající děti. Nová funkce je dostupná v rámci dozorovaného účtu a umožňuje omezit sledování Shorts nebo je vypnout úplně. Službu zavedl Google, pod nějž YouTube spadá, pro celou Evropu. Nastavení provedou rodiče v aplikaci přes Rodinné centrum. Po dosažení limitu teenagera aplikace upozorní a další Shorts mu po zbytek dne nezobrazí. YouTube zároveň oznámil, že zjednodušuje zakládání dozorovaných účtů, tak, že jej rodiče mohou vytvořit přímo na této platformě. YouTube spolu s Instagramem nedávno prohrál první kolo civilního soudního sporu ve Spojených státech, ve kterém uživatelka požadovala odškodnění za psychickou újmu způsobenou používaním těchto služeb. Obě firmy měly podle poroty své služby úmyslně nastavit tak, aby vyvolaly v uživatelích návykové chování. Žalobkyně známá pod iniciály K. G. M. před soudem řekla, že se stala na YouTube závislá v šesti letech a na Instagramu v devíti. Z mediálních značek se na Instagramu daří ČT24 a iDnes, mezi novináři vede Moravec

YouTube dává rodičům možnost omezit nekonečné scrollování jejich dětí s omezením Shorts

Soud uznal nárok Mironetu na vyplacení ušlého zisku za nezákonnou razii před 26 lety Skoro dvacet let se táhnoucí spor e-shopu Mironet s českým státem došel k částečnému vyústění. Obvodní soud pro Prahu 2 uznal právní základ nároku firmy na úhradu ušlého zisku ve výši 143 007 257 Kč.  Stát má částku, která se podle Mironetu může s úroky vyšplhat na 306 095 271 Kč, zaplatit za dopady nezákonné domovní prohlídky, při které policie v prodejně a v bytech šéfů firmy v roce 2020 zabavila počítače, datové nosiče a další věci.  Konečnou výši náhrady a nákladů řízení určí soud až v konečném verdiktu. Razii policie provedla na základě žaloby firmy Microsoft, která Mironet na základě kontrolního nákupu obvinila z prodeje počítačů s nelegálními kopiemi jejího softwaru. Kvůli procesním pochybením policistů posléze Ústavní soud prohlásil prohlídku za nezákonnou a státní zástupce pak trestní řízení s firmou zastavil. Majitel Mironetu Robert Novotný se od té doby snaží po státu vymoci náhradu poškození své značky, propadu hodnoty firmy či zisku, o který kvůli policejnímu zásahu přišel. Soudy už v minulosti Mironetu přiznal odškodné 18 milionů Kč (s úroky přes 22 milionů Kč) za poškození značky. Další nároky původně soudy odmítaly kvůli jejich promlčení. Novotný totiž začal celkem 626 milionů Kč soudně vymáhat až několik let po razii. Také aktuální verdikt obvodního soudu pro Prahu 2 (č. j. 17 C 63/2011–2010) větší část požadavků (483 601 210 Kč) odmítl s tím, že je nárok promlčený. Uznal ale nárok na vyplacení ušlého zisku přes 143 milionů korun. Kauza tím ještě nekončí. Proti části verdiktu, která operuje s promlčením nároků, podal Mironet odvolání. Celková částka, kterou po státu požaduje, by se včetně úroků a nákladů řízení měla vyšplhat na 1,5 miliardy Kč, říká firma, která státu dlouhodobě navrhuje, aby tuto částku vymáhal po Microsoftu.

Soud uznal nárok Mironetu na vyplacení ušlého zisku za nezákonnou razii před 26 lety

ČT a ČRo mají k vládnímu zákonu o veřejnoprávních médiích deset zásadních výhrad Český rozhlas společně s Českou televizí sepsal deset konkrétních právních nedostatků vládního návrhu zákona o médiích veřejné služby.  Za nejzávažnější problém obě média považují, že návrh fakticky ruší jejich stávající zákonné zřízení, aniž by zajišťoval právní kontinuitu. Platné zákony založily ČT a ČRo jako právnické osoby hospodařící s vlastním majetkem. Nová úprava jejich existenci pouze deklaruje za použití neurčitých pojmů jako „právnické osoby veřejného práva“ či „samostatné veřejnoprávní instituce“.  Kompletní soupis výhrad s komentářem je na webu Českého rozhlasu. Nejasná zůstává také další platnost kodexů, statutů a memorand. Návrh neurčuje, zda tyto dokumenty automaticky zanikají, ani nestanoví lhůtu pro přijetí dokumentů nových. Navíc si v této věci předložený zákon odporuje, když na jednom místě říká, že kodex schvalují mediální rady, zatímco na jiném místě uvádí, že ho rady předkládají ke schválení Poslanecké sněmovně. Kritika míří i na definování nezávislosti, které je v návrhu rozptýlené a vzájemně rozporné. Na jednom místě zákon zakotvuje nezávislost na přímém vlivu státu, jinde jen na výkonné moci, na dalším místě ukládá oběma médiím postupovat nezávisle a nestranně bez bližšího určení. Návrh podle ČT a ČRo opomíjí řadu dalších nežádoucích vlivů, od samosprávy a komerčních subjektů až po politické strany. Závažný vnitřní rozpor se týká i pravomocí mediálních rad. Návrh na ně přenáší odpovědnost za obsah vysílání, zároveň však zachovává zákaz přímého zásahu rad do výroby a vysílání pořadů. Rady tedy mají odpovídat za něco, do čeho nesmí zasahovat, což je situace, která podle obou institucí vytváří přímý prostor pro tlak na redakční rozhodování. Sporné je také financování. Návrh sice zakotvuje roční příspěvek ze státního rozpočtu, chybí ale stanovení způsobu a termínu jeho vyplácení. Nově také umožňuje financování z darů, grantů a příspěvků třetích osob (firem, obcí, krajů i soukromých dárců). ČT a ČRo varují, že takové nastavení otevírá cestu vlivu dárců na obsah vysílání a trvají na „pevném, transparentním a předvídatelném financování“.  Samostatné výhrady se týkají požadavku zveřejňovat u soukromých dárců vedle jména a příjmení i datum narození. To instituce považují za nepřiměřený zásah do soukromí, který je navíc v rozporu s GDPR. Výhrady se dotýkají i vymezení samotné veřejné služby. Návrh ruší oprávnění využívat kmitočty přidělené pro šíření vysílání a zcela opomíjí audiovizuální služby na vyžádání i další nové vysílací technologie. Z výčtu úkolů veřejné služby mizejí regionální studia, zahraniční zpravodajská síť, povinnost vyrábět publicistické pořady nebo pořady pro děti a mládež.  Návrh navíc zakotvuje hierarchii funkcí veřejné služby, v níž zpravodajství, vzdělávání a kultura stojí nad zábavou, aniž by určoval, jak tuto prioritizaci v praxi provádět. To je podle obou médií v rozporu s evropskou legislativou, která veřejnoprávním médiím ukládá povinnost „informovat, vzdělávat a bavit“. Prohlášení zmiňuje také proveditelnost některých nových povinností. Zavedení titulkování nebo tlumočení do znakové řeči pro kompletní rozhlasové vysílání ČRo označuje rozhlas za v praxi nerealizovatelné. ČT a ČRo vyzývají vládu, aby případné změny, zamýšlené především jako přechod od poplatků ke státním dotacím, zpracovala formou novely stávajících zákonů. Zcela nový zákon podle nich „zásadním způsobem nabourává stávající funkční systém“ a „zdaleka nedosahuje kvality stávající právní úpravy“.

ČT a ČRo mají k vládnímu zákonu o veřejnoprávních médiích deset zásadních výhrad

Česko má kvantovou síť, kvantová komunikace mezi Zemí a vesmírnou stanicí, další kvantový satelit - Lupa.cz Pravidelný přehled novinek z rozsáhlého a rozvíjejícího se oboru kvantových počítačů, který vydáváme ve spolupráci s blogem Qubits.cz.

Česko má kvantovou síť, kvantová komunikace mezi Zemí a vesmírnou stanicí, další kvantový satelit. Čtěte #Qubity, pravidelný přehled novinek z oboru kvantových počítačů 👇

Patří StarDance do vysílání České televize? Tady jsou fakta k populárnímu pořadu - Lupa.cz Oblíbená taneční show se podle politiků nehodí do vysílání veřejnoprávní televize. Kde se tento pořad vůbec vzal, jaká je struktura jeho diváků a…

Patří StarDance do vysílání České televize? Tady jsou fakta k populárnímu pořadu 👇

V Česku startuje nový ambiciózní cloud. Jde proti americkým šmírovacím zákonům a drahému VMwaru - Lupa.cz Nešťastná situace kolem VMwaru nebo amerických zákonů rozhýbala trh s lokálními cloudy. Jedním z nejambicióznějších hráčů je T-Mobile.

V Česku startuje nový ambiciózní cloud. Jde proti americkým šmírovacím zákonům a drahému VMwaru 👇

V Brně otevřela centrum pro vývoj čipů firma z Tchaj-wanu, rozhlíží se i další V České republice rozjela vývoj tchajwanská společnost Jmem Technology, známá také jako Jmem Tek, která zakotvila v Brně. Jde o jeden z výsledků spuštění brněnského centra pro návrh a výzkum pokročilých čipů (Advanced Chip Design and Research Center, ACDRC), které financuje tchajwanská vláda. Jmem Tek od začátku navázal spolupráci zejména s odborníky z VUT FEKT a nyní rozjel plnohodnotné kanceláře pro R&D. Jmem Tek funguje od roku 2022. Soustředí na se návrh bezpečnostních čipů, integruje do nich například postkvantovou kryptografii (PQC). Tyto čipy se kromě jiného dodávají do dronů. Na ně se Tchaj-wan v poslední době výrazně zaměřil jakožto na bezpečnou alternativu k čínským dodavatelům. Loni se mu podařilo zvýšit export z 10 tisíc na 135 tisíc kusů ročně, přičemž drtivá většina z nich míří do Česka (a pak na Ukrajinu). Zástupci tchajwanské vlády v minulosti několikrát Lupě řekli, že mají značný zájem na tom, aby se rozjela užší spolupráce obou zemí v dronech a aerospace. Jmem Tek chce využít špičkové znalosti Tchaj-wanu v návrhu a výrobě čipů a spojit to s expertízou České republiky v systémové integraci a kybernetické bezpečnosti. Brno má být evropskou základnou. Firma také podepsala memorandum o spolupráci s českým národním polovodičovým klastrem, hlavním hybatelem v oboru. ACDRC pracuje na dalších společných projektech. Cílem centra má být zkoumat technologie nasaditelné v praxi. Zájem o další spolupráci maji firmy Light Momentum Technology (čipy do automotive, průmyslu a podobně) nebo Inventec (ten už v Česku vyrábí servery). ACDRC mimo jiné navštívil tchajwanský ministr zahraničí Lin Chia-lung. “Společně s Českem rozšíříme spolupráci v polovodičích, umělé inteligenci a v důvěryhodných dodavatelských řetězcích,” uvedl. Tchaj-wan v Česku platí další dvě čipová centra. Na Univerzitě Karlově se zkoumají polovodičové dodavatelské řetězce a na ČVUT se zabývají společným akademickým výzkumem. Studenti mají možnost získat titul na Tchaj-wan, dostat se na stáž v TSMC a tak dále. Kontext české čipové spolupráce s Tchaj-wanem jsme popsali v naší reportáži: Klíčová světová velmoc v čipech a počítačích si z ČR udělala malou základnu. Chce za to něco, co zřejmě nedodáme

V Brně otevřela centrum pro vývoj čipů firma z Tchaj-wanu, rozhlíží se i další

Český hit Kingdom Come 2 získal prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší příběh České historické hře Kingdom Come: Deliverance 2 se opět podařilo zabodovat v mezinárodních soutěžích. RPG od Warhorse Studios proměnilo nominaci na cenách Britské akademie filmového a televizního umění BAFTA, titul si odnesl první místo za nejlepší příběh a vyprávění (narrative). Kingdom Come 2 se v této sekci podařilo porazit i loňský francouzský hit Clair Obscur: Expedition 33, který dominoval na cenách The Game Awards a kde se v užších nominacích vyskytovalo i české dílo, ale bohužel neuspělo. Konkurenti Kingdom Come 2 na cenách BAFTA byli tito: The Alters, Blue Prince, Clair Obscure: Expedition 33, Death Stranding 2 a Indiana Jones and the Great Circle. Kompletní výsledky BAFTA jsou zde. Na předání ceny do rukou vývojářů Kingdom Come je možné se podívat tady. Hra získala i některá další ocenění. Stala se například titulem roku časopisu PC Gamer, odnesla si první místo za nejlepší game design v rámci Grand Game Awards a kanálem Digital Foundry byla zařazena mezi nejlépe optimalizované tituly pro PC. Kingdom Come 2 se také dostalo mezi nejprodávanější hry na Steamu. Také celkové prodeje jsou velmi dobré, po zhruba roce od uvedení na trh se udalo přes pět milionů kopií a číslo roste. Druhý díl středověkého RPG nyní patří mezi klíčová aktiva vydavatelské skupiny Embracer. Ta se po nevydařených byznysových krocích dostala do problémů a právě Warhorse v posledním finančním roce finančně vypomohli. České studio svému majiteli poskytlo půjčku ve výši 25 milionů dolarů, přes půl miliardy korun. Je to velká část z posledního zisku, který se dostal nad miliardu, a to při celkových tržbách 2,7 miliardy korun. Čeští Warhorse za pár měsíců prodali další milion kopií Kingdom Come 2 a pokořili významnou metu

Český hit Kingdom Come 2 získal prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší příběh

AI v Česku ve vyhledávání zvýhodňuje tři operátory, v jiných oborech je viditelnost vyrovnanější Česká firma Marketing Miner zveřejnila výzkum mapující viditelnost tuzemských značek v odpovědích umělé inteligence. Výsledky ukazují výrazné rozdíly mezi odvětvími. Například u mobilních tarifů dominují tři operátoři (O2, T-Mobile a Vodafone) s viditelností přes 83 % a další v pořadí, Mobil.cz, se objevuje u zhruba 32 % odpovědí. Naopak v bankovnictví je viditelnost u prvních tří bank mezi 30 a 40 procenty a první a druhou značku dělí půl procentního bodu, uvádí data Marketing Mineru. Což ukazuje, že například v bankovnictví AI nevytváří jednoznačného lídra. V dalších odvětvích ale upozorňuje na nečekané firmy, například v energetice se vedle ČEZ (48,2 %) a E.ON (45,5 %) výrazně prosazuje srovnávač Ušetřeno, který v Google AI Overviews obsazuje první místo s viditelností 49,1 %. V lékárenství pak 79 % citovaných zdrojů tvoří e-shopy. Benu, Dr. Max a Lékárna.cz se pohybují těsně kolem 13 %. V automotive zůstává složení čela stabilní napříč všemi nástroji: Toyota 61,4 %, Škoda 61,3 %, Hyundai 54,1 %. O výběru značek přitom rozhoduje typ zdrojů, ze kterých jednotlivé nástroje čerpají. V automotive převažují média (48 %), v bankovnictví firemní weby (44 %), v energetice srovnávače (49 %) a v lékárenství e-shopy (79 %). „Stejný prompt může v různých asistentech zvýhodnit jiné značky i jejich pořadí. Pro firmy to znamená, že o jejich zařazení do výběru zákazníka nerozhoduje jeden model, ale celá řada odlišných systémů,“ říká Tomáš Novák, CEO Marketing Miner. Upozorňuje na to, že AI viditelnost ne vždy koresponduje s tržním podílem značky. Výzkum z dubna 2026 vychází ze 400 tisíc měření založených na 100 tisících unikátních promptech napříč deseti odvětvími zadávaných do čtyř nástrojů: ChatGPT, Gemini, Perplexity a Google AI Overviews. Konec plošného skenování konverzací? Budeme pokračovat, hlásí i přes zrušení výjimky Google, Meta, Microsoft a Snap

AI v Česku ve vyhledávání zvýhodňuje tři operátory, v jiných oborech je viditelnost vyrovnanější

Z mediálních značek se na Instagramu daří ČT24 a iDnes, mezi novináři vede Moravec Zpravodajské značky ČT24 a iDNES.cz získaly v roce 2025 na Instagramu shodně téměř 26 milionů interakcí. Nejvíce interakcí mezi jednotlivými novináři nasbíral bývalý moderátor České televize Václav Moravec. Vyplývá to z analýzy agentury New School Communications, která porovnala české zpravodajské weby a jejich novináře podle uživatelské odezvy na Instagramu za celý rok 2025. Analýza zahrnula standardní zpravodajské portály. Specializovaná média, například sportovní, do srovnání nezařadila. V absolutních číslech zvítězila ČT24, která iDNES.cz předstihla o pouhých 32 608 interakcí. Třetí se umístila CNN Prima News s téměř 18 miliony interakcí. Na čtvrtém místě byl web Refresher News CZ, který se s 8,5 milionu interakcí dostal před větší redakce jako Seznam Zprávy, Aktuálně.cz nebo Hospodářské noviny. Při přepočtu na jeden příspěvek se pořadí první trojice obrátilo: CNN Prima News dosáhla téměř 8300 interakcí na post, iDNES.cz přes 6 tisíc a ČT24 těsně pod 6 tisíc. Pokud však analýza zohlednila počet sledujících, nejlépe dopadl Refresher News CZ s téměř 150 interakcemi na jednoho sledujícího. Hranici sta interakcí překonal i iDNES.cz, naopak absolutní vítěz ČT24 dosáhl jen zhruba 60 interakcí na jednoho sledujícího. V kategorii jednotlivých novinářů získal nejvíce interakcí Václav Moravec – téměř 180 tisíc za rok 2025. Druhý skončil Daniel Stach s 128 tisíci a třetí Filip Titlbach z Deníku N s 101 tisíci. Moravec dominoval i v průměrném engagementu na příspěvek: jeho posty průměrně generovaly 6200 interakcí, Stachovy 3600. V přepočtu na jednoho sledujícího však oba předstihl Matěj Skalický z podcastu Vinohradská 12 s deseti interakcemi na jednoho followera. Analýza zaregistrovala i narůstající význam podcastových profilů. Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv, spoluautor podcastu Dobrovský & Šídlo, nabíral téměř 60 tisíc interakcí. Přes 50 tisíc získal zmíněný Skalický a 20 tisíc autorky profilu Novinářky bez přetvářky – Veronika Capáková z Hospodářských novin, Kateřina Gruntová ze Seznam Zpráv a Kristína Marie Kubcová z ČT24. Agentura New School Communications do analýzy zahrnula pouze veřejné instagramové profily. Soukromé účty novinářů ve srovnání chybí, protože jejich data nejsou dostupná. Výběr sledovaných jmen je proto podle autorů do určité míry subjektivní.

Z mediálních značek se na Instagramu daří ČT24 a iDnes, mezi novináři vede Moravec

Okamura: Regionální vysílání a frekvence jsou technikálie, nám šlo o zrušení poplatků Ve vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby zcela chybí regionální vysílání nebo dosavadní garance kmitočtů pro DVB-T2 a DAB+. Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura to v rozhovoru pro Radiožurnál označil za technikálie, o kterých lze diskutovat. Moderátor Tomáš Pancíř se politika ptal, proč návrh jde nad rámec předvolebního slibu o zrušení poplatků a obsahuje razantní změny. Okamura však opětovně odkazoval na ministra kultury Oto Klempíře. „Pro nás jako SPD bylo důležité úplné zrušení koncesionářských poplatků. To je to, co jsme prioritně prosazovali, a o to nám šlo především,“ zopakoval Okamura několikrát v průběhu rozhovoru. Na přímou otázku, zda by mu vadilo, kdyby na základě zákona skončilo nebo bylo výrazně omezeno regionální vysílání, Okamura odpověděl obecně: „Voličům SPD jde o to, aby se zrušily koncesionářské poplatky.“ Regionální studia i vysílací frekvence označil za „technikálie“, u kterých je debata otevřená. „Nemáme důvod je měnit, ale pakliže zazní nějaké odborné a relevantní připomínky, tak není proč bychom měli dogmaticky trvat na technických detailech,“ připustil. Okamura také hájil rozhodnutí převést financování pod státní rozpočet. Na otázku, zda by 7,8 miliardy korun nešlo využít lépe, například na důchody, reagoval: „Majitelé této země jsou voliči, nikoliv Tomio Okamura ani Český rozhlas. A voliči mají takový pocit, že už poplatky platit nechtějí.“ Zdroje na financování médií podle něj vláda najde v rámci sestavení rozpočtu na příští rok, mimo jiné díky úsporám na státní správě a lepšímu výběru daní.

Okamura: Regionální vysílání a frekvence jsou technikálie, nám šlo o zrušení poplatků

Klempíř: StarDance do veřejnoprávní televize tak úplně nepatří, nezávislost není dána výší rozpočtu Ministr kultury Oto Klempíř v rozhovoru pro Deník.cz připustil, že Česká televize přijde o miliardu korun a Český rozhlas o 400 milionů, ale vyjádřil přesvědčení, že oba generální ředitelé to zvládnou. Nezávislost médií podle něj neurčuje výše rozpočtu, ale postoj managementu. Klempíř v rozhovoru s Kateřinou Perknerovou vysvětloval, proč koalice mění fungující systém. „Média veřejné služby jsou z principu zřizována státem. A platit by je měl stát, ne občané, kteří už si je zaplatili v daních jednou,“ řekl. Na otázku, zda navýšení mandatorních výdajů o 7,7 miliardy není v době schodkových rozpočtů zbytečný luxus, odpověděl: „Doufám, že stát s rozpočtovou odpovědností ty peníze najde.“ Ministr zároveň přiznal, že Motoristé sobě měli původně v programu zachování poplatků. „Ale vstupem do koalice naše předvolební sliby přestávají platit, protože zásadní je prohlášení vlády. Teď táhneme za jeden provaz,“ vysvětlil Klempíř. Vyjádřil se také k programové náplni České televize. „StarDance do veřejnoprávní televize tak úplně nepatří. Je to licencovaný pořad, typický produkt komerčních televizí,“ prohlásil o pořadu vyvinutém britskou veřejnoprávní stanicí BBC v roce 2004. Naopak vyzdvihl původní dramatickou tvorbu, konkrétně seriál Bohéma. „Česká televize má v dramatické tvorbě primariát, a tak by to mělo zůstat,“ dodal. Návrh zákona nově stanoví hierarchii obsahu veřejnoprávních médií: na prvním místě zpravodajství a publicistika, následují vzdělávací programy, kultura a až na posledním místě zábava jako doplňková funkce. Opozice tuto hierarchii kritizuje jako přímý zásah politické moci do programové skladby. Na výtku, že koalice chce média závislá na státu, Klempíř reagoval: „Nezávislost není dána výší rozpočtu, ale postojem managementu, jeho odvahou a směřováním, leadershipem, který by měl ukazovat, jak si ji udržet.“ Ministr ujistil, že rady České televize a Českého rozhlasu se nemění, stejně jako management či princip, na kterém obě instituce fungují. V zákonu chybí garance regionálního vysílání i povinný pětinový podíl regionální tvorby. Klempíř se k těmto otázkám v rozhovoru podrobněji nevyjádřil. Návrh nyní postupuje do mezirezortního připomínkového řízení, po něm bude projednán vládou a následně Poslaneckou sněmovnou.

Klempíř: StarDance do veřejnoprávní televize tak úplně nepatří, nezávislost není dána výší rozpočtu

IPI, Syndikát novinářů i odbory ČT odmítají financování médií ze státního rozpočtu Mezinárodní tiskový institut, Syndikát novinářů ČR a odborová organizace České televize se shodují v odmítnutí vládního návrhu zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Všechny tři organizace varují před oslabením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a před poklesem jejich příjmů. Nejobsáhleji se k návrhu vyjádřil Syndikát novinářů. Podle jeho propočtů by navrhované nahrazení poplatků ročními příspěvky ze státního rozpočtu snížilo příjmy České televize o 14,7 procenta a Českého rozhlasu o 16,6 procenta. Syndikát rovněž upozorňuje, že navrhovaný roční limit pěti procent pro úpravu příspěvku podle inflace neodpovídá realitě, protože tuzemská inflace se v posledních letech vyšplhala i nad 15 procent. Další finanční zátěž přinese konec výjimky pro odpočet DPH v roce 2027, který obě instituce připraví o stamiliony korun. Předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková upozorňuje také na ohrožení regionálních studií ČT v Ostravě a v Brně. „V návrhu není ustanoven dosavadní povinný pětinový podíl regionální tvorby včetně 25 minut vyhrazených denně pro regionální zpravodajství a publicistiku,“ uvádí Šuláková. Regionální studia ČT a ČRo jsou přitom v řadě míst jedinou mediální institucí, která se místnímu dění systematicky věnuje. Ke stejnému závěru dospěl i Mezinárodní tiskový institut. Výkonný ředitel IPI Scott Griffen označil návrh za oslabení ekonomického rámce pro nezávislé vysílání veřejné služby. „Nahrazením modelu poplatků systémem přímého státního financování by tento zákon odstranil důležitý nárazník chránící nezávislost České televize a Českého rozhlasu,“ uvedl Griffen. IPI zároveň nastolil otázku, zda by schválení novely nemohlo být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který vyžaduje předvídatelné a udržitelné financování veřejnoprávních médií. Předseda správní rady české pobočky IPI Robert Čásenský doplnil, že zrušení poplatků by s největší pravděpodobností bylo změnou trvalou a nevratnou. „Napojení rozpočtů obou institucí na státní financování zvyšuje riziko politického ovlivňování jejich obsahu, a to ze strany jakékoli vlády, současné či budoucí,“ řekl Čásenský. Nezávislá odborová organizace České televize považuje předložený zákon za pokus o politické ovládnutí ČT a ČRo. Podle odborů návrh vznikl překotně, bez diskuse s vedením obou médií a bez účasti odborné veřejnosti. Odbory varují, že snížení rozpočtu o miliardu u České televize a o téměř půl miliardy u Českého rozhlasu povede k rušení pořadů a hromadnému propouštění. Ohrožena je podle nich i existence televizních studií v Ostravě a v Brně a celá síť regionálních studií Českého rozhlasu. Syndikát novinářů je ve své interpretaci vládních záměrů nejostřejší. „Jde o promyšlenou likvidační strategii, která má svázat ruce a zavřít ústa dvěma zásadním nezávislým médiím ještě před blížícími se podzimními volbami,“ uvádí syndikát ve svém prohlášení. Všechny tři organizace vyzývají vládu, aby od návrhu upustila.

IPI, Syndikát novinářů i odbory ČT odmítají financování médií ze státního rozpočtu

Pecka.TV zařazuje stanice HBO, měsíční příplatek je 139 korun Internetová televize Pecka.TV rozšířila nabídku o doplňkový balíček se stanicemi HBO, HBO 2 a HBO 3 za 139 korun měsíčně bez závazků. Současně do svých stávajících balíčků přidala dokumentární stanici JOJ Svět a menšinovou RomaTV. Trojice stanic HBO nabízí především filmovou a seriálovou produkci. Diváci Pecka.TV si balíček mohou aktivovat v zákaznickém účtu a kdykoliv ho zase bez sankcí zrušit. Kromě filmové nabídky Pecka.TV zařazuje i dva tematické kanály. JOJ Svět je slovenská dokumentární stanice s českým zněním, která se stala součástí balíčků Plná Palba, Pro čtyři a Pro šest. RomaTV, stanice zaměřená na romskou kulturu, hudbu a zpravodajství, je nově v balíčku Zlatá střední a ve všech vyšších tarifech. Pecka.TV se na českém trhu profiluje jako cenově nejdostupnější internetová televizní služba. Podle vlastních údajů nabízí přes 170 kanálů, sedmidenní archiv a sledování na více zařízeních současně. Všechny nové kanály jsou dostupné v aplikacích pro chytré televizory, mobilní telefony i webové prohlížeče.

Pecka.TV zařazuje stanice HBO, měsíční příplatek je 139 korun

T-Mobile díky dotacím pokryl několik venkovských lokalit signálem. Často jsou ale proti občané Mobilní operátoři pokračují v dotovaném pokrývání takzvaných bílých míst. Jde o lokality, kde není dostupný kvalitní signál, protože se to v běžných tržních podmínkách ekonomicky nevyplatí. Operátoři na to čerpají evropské dotace z Národního plánu obnovy rozdělované skrze ministerstvo průmyslu a obchodu. T-Mobile oznámil, že díky veřejné podpoře pokryje 5G sítí deset lokalit napříč zemí. Jde o vybudování pasivní infrastruktury základnových stanic, což umožní následné pokrytí 5G signálem zejména v investičně náročných lokalitách na venkově. “Aktuálně má T-Mobile v rámci tohoto projektu připravené tři lokality z celkových deseti. Po Sudicích na Vysočině a Borku v Karlovarském kraji spouští pokrytí v královéhradeckém Vidoni. Tamní realizace potvrzuje, že i složité projekty v odlehlejších místech mohou vzniknout díky konstruktivní spolupráci všech zapojených stran. Realizaci zde předcházela intenzivní debata přímo se zástupci obce o potřebě lepšího pokrytí, která nakonec vyústila v úspěšné dokončení projektu a zajištění infrastruktury pro moderní hlasové a datové služby,” informoval operátor. Právní expert T-Mobilu Martin Adam doplnil, že pomáhá také legislativní změny navržená poslancem Jiří Havránkem. “Ta odbourala zbytečnou administrativu spojenou s povolováním staveb, a proto se nám podařilo, oproti standardní době výstavby tří až čtyř let, postavit vysílače již za rok a půl,” popsal Adam. T-Mobile zároveň dodal, že nadále naráží na tradiční efekt NIMBY, kdy rezidenti nechtějí mít nevzhlednou infrastrukturu v dohledu, takže výstavbu blokují. Výstavba 5G infrastruktury si někdy žádá léta trvající provizoria, jako třeba toto: Dočasný mobilní vysílač T-Mobilu v obci Lázně Toušeň

T-Mobile díky dotacím pokryl několik venkovských lokalit signálem. Často jsou ale proti občané

Z Česka vyrostla aplikace pro duševní zdraví, má přes milion stažení a expandovala až po japonštinu Mobilní aplikace Nepanikař, kterou v roce 2019 založila brněnská doktorandka Veronika Kamenská, překonala hranici milionu stažení po celém světě. Aplikace nabízí první psychologickou pomoc při úzkostech, depresích, sebepoškozování nebo myšlenkách na sebevraždu, funguje bez registrace a v 18 jazycích. Nepanikař původně vznikla s českým obsahem, Kamenská reagovala na absenci aplikací pro české uživatele a stavěla na vlastních potřebách. Dnes je projekt dostupný mimo jiné v angličtině, polštině, japonštině, korejštině či hindštině. Aplikace obsahuje například rady, dechová cvičení nebo záznamy nálad a deník, součástí je i poradenství a kontakty na krizovou pomoc. Kamenská přišla s nápadem na základě vlastní zkušenosti s duševním onemocněním. První verzi aplikace spustila s pomocí kamaráda-programátora. Dnes se na rozvoji projektu podílí přes 160 lidí, z nichž většinu tvoří dobrovolníci, často studenti psychologie či krizoví interventi. Productboard propouští třetinu zaměstnanců. Raději řez než pomalé krvácení, říká Palán o AI modelu firmy

Z Česka vyrostla aplikace pro duševní zdraví, má přes milion stažení a expandovala až po japonštinu

„Nebude co vysílat.“ Jaké dopady by měly rychlé rozpočtové škrty v televizi a rozhlase? - Lupa.cz Vláda chce už za osm měsíců financovat média veřejné služby ze státního rozpočtu. Kvůli smluvním závazkům by to vedlo k sankcím a minimalizaci výroby.

„Nebude co vysílat.“ Jaké dopady by měly rychlé rozpočtové škrty v televizi a rozhlase? 👇

Konec plošného skenování konverzací? Budeme pokračovat, hlásí i přes zrušení výjimky Google, Meta, Microsoft a Snap - Lupa.cz Česká europoslankyně Markéta Gregorová si na online platformy stěžuje regulátorům. V pozadí zatím probíhá bitva o nařízení, které má určit trvalá…

Konec plošného skenování konverzací? Budeme pokračovat, hlásí i přes zrušení výjimky Google, Meta, Microsoft a Snap 👇

Češi vydají za placenou televizi průměrně 460 korun měsíčně. IPTV sílí, satelit klesá Průměrný měsíční paušál za placenou televizi v Česku se v druhé polovině roku 2025 zvýšil na 460 korun, meziročně o devět procent. Služby poskytovatelů placených televizních nabídek využívá 67 procent diváků ve věku 15 až 69 let. Nadále se snižuje podíl satelitního příjmu, aktuálně ho využívá 13 procent diváků. Vyplývá to z aktuálních výsledků pravidelného průzkumu Atmedia Index.  Tahounem segmentu placené televize zůstává IPTV. Spolu s kabelovou televizí ji jako hlavní zdroj příjmu televizního vysílání uvádí 54 procent diváků ve sledovaném věku. Satelit naopak upadá. Strukturální rozdíl je znát zejména podle velikosti obce: v sídlech nad 100 tisíc obyvatel využívá IPTV nebo kabelovou televizi 64 procent diváků, v obcích do 20 tisíc jen polovina. Právě v menších obcích si naopak satelit drží výraznější pozici se 16 procenty. Důvody, proč Češi využívají nabídky poskytovatelů placené televize, jsou podle výzkumu spjaté hlavně s flexibilitou sledování. Nejčastěji diváci zmiňují možnost zpětného zhlédnutí pořadů (48 procent), více než třetina (34 procent) oceňuje sledování obsahu souběžně na televizoru a na dalších zařízeních. Třetí nejčastější motivací je přetáčení reklam, které uvádí 32 procent uživatelů placených televizních platforem. K dalším důvodům, proč diváci za placenou televizi platí, výzkum řadí přístup ke stanicím nedostupným v pozemním vysílání, videotéky, HD kvalitu a sportovní obsah. Generační rozdíly ve využívání placené TV jsou menší, než by se dalo čekat. Nejvyšší podíl uživatelů je sice mezi mladšími (74 procent ve věku 15 až 34 let), ale i v kategorii 45 až 69 let poskytovatele placené televize využívá 63 procent diváků. Mediální zastupitelství Atmedia v Česku obchodně reprezentuje tematické televizní stanice ze skupin Antenna Entertainment, Canal+, The Walt Disney Company, Warner Bros. Discovery a slovenské Joj, a to placené i volně šířené. Výzkum Atmedia Index vydává pravidelně od poloviny roku 2021. Aktuální data sbírala agentura ResSolution formou elektronického dotazníku od 4052 respondentů z internetové populace ve věku 15 až 69 let. Dotazování probíhalo ve dvou vlnách: v říjnu 2025 a v lednu 2026.

Češi vydají za placenou televizi průměrně 460 korun měsíčně. IPTV sílí, satelit klesá