Jakýmsi vnějším obalem Sluneční soustavy je dosud hypotetický (ale důvodně očekávaný) Oortův oblak.
Jde o kulovitý oblak kometárních jader a dalších těles, který může sahat až do vzdálenosti třech světelných let, většina hmoty by měly být kolem jednoho světelného roku daleko.
Ano, my taky. Šli jsme s dítětem kolem, koupili si dvě jablka a měli platit asi 18 korun. Měl jsem dvoustovku. Naštěstí máme svobodný trh a můžu si vybrat, jestli s sebou budu nosit dvoukilový měšec plný mincí nebo jestli budu nakupovat tam, kde mi vyjdou vstříc.
Já jo a neměli nazpátek :(
24/24 Další akce chystá Ústí nad Labem, Ostrava a vlastně celý svět:
worldquantumday.org/upcoming-eve...
23/24 A jak se bude Světový kvantový den slavit? Třeba v Brně pořádá místné hvězdárna ve spolupráci s místními ústavy Akademie věd večer zaměřený na kvantové počítače, teoreticky i prakticky. Prof. Lampart z Ostravy a dr. Král z IBM určitě nudit nebudou.
22/24 Tradice Světového kvantového dne začala “nultým” ročníkem v roce 2021. V květnu 2023 americký Senát rozhodl, že v rámci podpory vzdělání bude od roku 2024 Světový kvantový den podporovat. A u nás? Co mě je známo, první vlaštovky přiletěly už v roce 2022.
21/24 Planckova konstanta se tak pro tyto případy, ale i třeba pro spektroskopii a další užití, fixovala nejen v jednotkách joule krát sekunda, ale oficiálně i v elektronvoltech na Hertz. A právě v nich dosahuje hodnoty 4.135667696 × 10^(−15) eV/Hz. Po zaokrouhlení 4,14. Čtrnáctý duben.
20/24 Frekvence záření je úměrná napětí a Josephsonově konstantě 2e/h. Chceme měřit napětí. Frekvenci umíme měřit suprově. A konstanty taky známe. Do redefinice v roce 2019 se ale měření voltu tímto způsobem a jeho definice odvozená z SI lišily asi o 0,000 000 04. Fixace konstant to odstranila.
19/24 Napětí. Měříme ho pomocí voltmetru. Ale to není ono. Chtělo by to něco přesnějšího. Naštěstí tu máme od 60. let Josephsonův jev. Dva supravodiče oddělíme bariérou, kterou nude tunelovat proud. Ok. Přidáme napětí. A supravodiče začnou zářit v mikrovlnách! A toto záření je přímo úměrné napětí.
18/24 Hlavní myšlenka reformy SI nebyla v redefinici jednotek jen tak, ale v něčem jiném - hodnoty základních konstant byly fixně stanoveny pomocí nejpřesnějších měření a jedotky se už odvodí od nich. A má to i praktičtější dopady i mimo SI. Třeba u napětí.
17/24 I v současnosti (2026) se diskutuje o dalších redefinicích, např. sekundy pomocí Rydbergovy konstanty, která by ze své podstaty měla být stabilnější, než některé parametry používané v současné definici pomocí atomu Cesia 133. Redefinice v dohledné době čeká i kandelu.
16/24 Některé definice jsou známé už desítky let, redefinice jednotek SI byla ale dokončena v plném rozsahu až v roce 2019. Například definice sekundy pomocí přechodů v atomu Cesia 133 pochází už z roku 1967, byť od té doby prošla částečnými úpravami.
15/24 Ampér je pak definován pomocí elementárního náboje a sekundy. Kelvin definuje Boltzmannova konstanta, mol definuje Avogadrovo číslo. A kandela je definován světelnou účinností monochromatického záření o frekvenci 540 THz a pomocí kilogramu, metru a sekundy.
14/24 Kilogram je definován pomocí Planckovy konstanty 6,626 070 15 x 10^(-34) joule krát sekunda. A Joule krát sekunda je kilogram krát metr čtvereční krát sekunda na minus prvou; metr a sekundu už máme definovanou, takže kilogram podle toho.
13/24 Metr je definován pomocí rychlosti světla ve vakuu c = 299 792 458 m/s, kdy sekunda je definována podle definice s přechodovou frekvencí v Cesiu.
12/24 Sekunda je nově definována pomocí přechodové frekvence atomu Cesia 133 v klidovém stavu, pomocí přechodu mezi dvěma energiovými hladinami jemné struktury v základním stavu, rovné 9 129 631 770 v jednotce 1/sekunda (neboli Hertz).
11/24 Některé jednotky byly definovány pomocí normálů (např. slavný metr, na obrázku dole), nyní byly redefinovány pomocí fyzikálních konstant, např. elementárního náboje, rychlosti světla ve vakuu, Boltzmannovy konstanty, nebo Planckovy konstanty.
10/24 Jednotky SI známe a používáme denně, nejsme-li tedy nějací Angličané, nebo podobní Američané. Jádrem je sedm základních jednotek, a to sekunda, metr, kilogram, ampér, kelvin, mol a kandela. Ostatní se od nich odvozuje.
9/24 No jo, ale co to má společného s tím to datum 14/4 nebo 4/14? Sem patří oslí můstek, který spojuje tak různorodá témata, že vzdávám jeho vymýšlení. Posouváme se totiž do roku 2019 do Paříže, kde se jedná o redefinici jednotek SI.
8/24 Hitler Plancka nenáviděl. Planck totiž otevřeně podporoval židovské vědce a žádal politiky, Hitlera nevyjímaje, aby je neprezekvovali. Planck dostal přezdívku “bílý Žid” a sám byl na oplátku vystaven útokům moci. A pak mu dům vybombardovali spojenci. Zemřel krátce po válce.
7/24 Max Planck měl krásný vědecký život, ale ten osobní už tak veselý nebyl. Přišel o ženu, přežil čtyři ze svých pěti dětí. Dvě dcery zemřely při porodu, jeden syn padl v 1. světové válce, druhý syn byl popraven za účast na nezdařeném atentátu na Adolfa Hitlera.
6/24 Energie se ukázala kvantována, a to s konstantou h, kterou nazval “kvantum účinku” (Wirkungsquantum). Tato konstanta se stala známou, jako h = 6,626 x 10^(-34) joule krát sekunda. Popř. v redukované formě podělená výrazem “2π”.
5/24 Zkusil jiný přístup a zase ta chyba. Inu, přijal ji jako matematickou hříčku, jak sám tvrdil, jako “Akt der Verzweiflung”, akt zoufalství. Ta chyba byla totiž fakt, že je energie nespojitá a tvoří jakási “kvanta”. Jak víme dnes - a jak Planck pochopil později - jeden z největších objevů dějin.
4/24 Dlouho si fyzici vyzařováním AČT lámali hlavu, znali už i podobu spektra na kterém vyzařuje, ale nic. Až přišel Max Planck (1858-1947). V roce 1900 (určitě na radu Járy Cimrmana) objevil matematický popis onoho spektra. Jenže v popisu měl zásadní fyzikální chybu.
3/24 …a tím přijímá energii. Potřebuje ji zákonitě ze sebe dostat, takže i vyzařuje. A podle klasické fyziky by mělo vyzařovat tak, že směrem k ultrafialové oblasti bude vyzařovat postupně víc a víc energie, až do nekonečna. Což je samozřejmě konina.
2/24 Pojďme si nejprve stručně připomenout, co je ta Planckova konstanta. Na konci 19. století fyzici urputně řešili jednu z posledních záhad klasické fyziky, záření tzv. absolutně černého tělesa (AČT). AČT je hypotetické těleso, které pohlcuje záření…
14. duben se už několik let slaví jako Světová kvantový den. Proč 14. duben? Kvůli Planckově konstantě. Počkat, šest celých šest dva šest...cože co? Ne, nedává to moc smysl, co? Ono je to, jako vždy, docela zamotaný.
Jak se z Plackovy konstanty stal 14. duben? Trošku delší a rozkecané 🧵👇👇👇
12/12 A co je teda ten “Jovian-Plutonian gravitational effect”? To už nechám na vás. A na dnešním datu, stejném jako před padesáti roky. Jenom dodám, že toho dne žádná konjunkce Jupitera a Pluta nenastala. Ale kdo chce, ten si může zkusit poskočit 4. února 2033. Ale bacha ať se neodrazíte moc!
11/12 A reakce? Naprosto úžasná! Stovky nadšených lidí děkovali Moorovi za tento jedinečný zážitek, kdy opravdu skočili výš než kdy jindy. Jeden pán dokonce přeskočil stůl. A jedna paní se se svými přáteli dokonce vznášeli místností nad židlemi! (za ilustraci díky AI Gemini)
10/12 Toho dne, prvního dubna, konkrétně v 9:47, mělo dojít k unikátní konjunkci Jupiteru a Pluta. Tato konjunkce pak vyvolá “Jovian-Plutonian gravitational effect”, dočasnou anomálii vedoucí ke snížení zemské přitažlivosti. A tak Moore vyzval lidi, aby toho dne a té minuty zkusili povyskočit!