Jo, říkal, že bere, co je 😀
Posts by Good Old Teta
Kolegovi řekla vlastní matka, že vypadá docela jako Macinka.
Turek je sice krutý, ale někdy to může být i horší…
Btw. fakt chudák vypadá jako Macinka
Řešila něco s kolegou, najednou mu koukám na boty a muselo to ven
“Ty vole, kolikátku máš nohu, prosím tě?”
“No… 51…”
Nechtěla bych od něho “šlápnout do ksichtu”, jak se tak říká.
Je to zvláštní, ale snad každá ženská mojí generace má ve svém životě Lenku, která je pro ni důležitá.
Já mám dokonce dvě! Jednu v Praze, druhou v Brně. Obě jsou úplně stejně trefené a bez nich by mi bylo o dost hůř.
Každý by měl mít svou Lenku.
Já nevím právě!
Jsem na návštěvě ve “svém” městě na Moravě.
V místním fitku jsem potkala kamaráda, kterého jsem dlouho neviděla.
Po pozdravu se na mě dlouze podíval a řekl, že vypadám jak malý svalnatý sysel.
Odnáším si z toho to, že se mě bojí. Tak!
Na návštěvě u kamarádky:
Jo, ta mladší s lidma mimo rodinu prakticky nekomunikuje, tak nečekej nějakou interakci.
Asi 10 min po příchodu se na mě mladší vrhá, objímá mně nohu a je to samé:
Teto koukej! Teto koukej. Koukej! Tetooo.
Děti jsou jak psi. Očividně vycítí, když je někdo dobrý člověk.
Včera mě otravovala první letošní masařka.
Tím můžeme hejty na vedro asi odstartovat.
Balení na návštěvu rodičů dřív:
To triko trochu smrdí, ale kdyžtak si to tam operu. A krabičky! Nezapomeň krabičky!
Balení na návštěvu teď, když plánuju hlavně kolo:
Bundu - check. Ještě nákrčník. Rukavice a helmu mám tam. A tejpy na koleno! A hořčík! Protein! Kde mám léky?
Být dospělý sucks.
Takže příště, až bude Okamura mektat, že něco někdo nedá zpatra, vězte, že svůj příspěvek na socky točí už po sedmé a není schopný to dát.
Btw ochrance se fakt hezky daří hlídat složky s papírama.
Neřekla bych, každý máme prostě jenom jiné koníčky 😀
Jo, snažím se to držet a jde to někdy líp a někdy hůř, ale zatím to nějak jde 😀
Naprosto. Jediné, co mě zlobí, je rameno.
Už téměř rok chodím do fitka v režimu 4x-5x týdně a z chubby holky s velkýma prsama se stala chubby holka s velkýma prsama a ramenama, která toho hodně unese.
Jak můžeš chodit bez problémů po tréninku nohou, bylo to málo 😀
Chodím k ruskému masérovi. Dnešní větu “klidně přidejte, vůbec se toho nebojte”, hodnotím jako mladickou nerozvážnost, protože pak se do toho fakt opřel a málem mě rozlámal jak pastelky.
Bolí mě rameno. Jdu za fyzioterapeutem. Ten mi v druhé půlce sezení začne hrabat do svalů na krku.
Fyzioterapeut: v uchu vám někdy píská?
Já: no… jako jo. V pravým.
Fyzioterapeut: a jsme doma.
Svaly na krku:
Milan… Milan všude byl, všechno zná a vždycky ti rád řekne, že to děláš úplně blbě.
Paní pravidlo porušila tím, že si tam dala telefon na stojan do prostoru, kudy chodí lidi.
Pokud se chce točit, ať chodí tam, kde to není zakázáno anebo si zaplatí soukromé fitko 😉
Nedělala si selfie, točila si celý trénink, přičemž tohle se tam nesmí 😉
Spíš čím víc zákazů, tím víc důkaz, že lidi jsou sobečtí kreténi 😉
Ve fitku, kam chodím, jsou zakázané stativy a trojnožky na mobily.
Jedna madam to pojala hezky česky - ani stativ,ani trojnožka 😀🤦🏻♀️
Lidi,nebuďte…
Btw. Šla jsem za ní, že to není ok, trochu držkovala, že tam je vidět jenom ona, ale nakonec úplně odešla. Páč když není video na ig,není asi ani cvičení.
Kolegové už mi posílají zpětné vazby na spolupráci.
Někdo mi napsal, že oceňuje můj klid.
Můj klid…
Zatímco já většinu pracovní doby
Udělala jsem chybu. Dala jsem drobáky někomu bez domova. A už to jelo - a víc by nebylo? A stravenka? A papírová? Jestli chci jídlo? Jo, tam v teplým pultu maj grilovaný kuřata.
A ve finále jsem já ta zlá,protože dělám blbou a tvářím se, že nevim, kolik co stojí.
Vím to,jen jsem byla úplně perplex.
K dnešnímu MDŽ jsem si oblékla Olgu, na bench jsem dala stabilních 35kg a vzala kolegyni na oběd.
Tak hezký den nám, holky 💪
Proto se do každého anonymního dotazníku podepisuju 😀😎
Dnes jsem do svého týmu poslala zpětnou vazbu na moji práci.
Začala jsem otázkou, jak se jim se mnou pracuje a jako jedna z možností tam je “Už s tebou nikdy nechci pracovat znova”.
Dotazník je sice opravdu anonymní, ale jestli někdo tuhle možnost zvolí, najdu si ho 😈
Po cestě z práce je u vchodu do metra drogerie.
Je to moje únikové místo, když se ke mě někdo z práce přidá a chtěl by si cestou metrem povídat.
Vždycky si tam koupím aspoň balzám na rty, když už nic nepotřebuju.
Kolik mám balzámů? Moc. A přesto stále málo.
My jo, oni spíš ne 😀
To budou jednotky kusů, a je to vlastně krásný 😀