Funkcionalistická vila, kterou postavil architekt Evžen Linhart v letech 1927–29 pro svou rodinu na Hanspaulce.

Zvědavý rybář. Na náplavce pod Rudolfinem, rok 1959. Fotograf Jiří Červený.

Pražský Pepík s kočandou. Ze série Pražské typy fotografa a antikváře Zikmunda Reacha (1859–1935).

Dnes by se dožil devadesáti let básník, dramatik a velký malostranský patriot Josef Topol. Bydlel v Thunovské ulici a do své oblíbené hospody U Krále brabantského to měl - jak ukazuje snímek fotografa Michala Růžičky - méně než deset metrů!

...mnoha malostranských akcích, včetně táborů pro děti. Měl neskutečný přehled o novodobé historii Karlova mostu a byl to právě on, kdo s neskutečnou trpělivostí odstraňoval z mostu "zámečky lásky" a opravoval neustále zničenou šavli Turka z populárního sousoší.
Vzpomínáme a děkujeme! 🖤

Náhle a nečekaně zemřel Roman Kotrč. 🖤
Muž, který zachránil v devadesátých letech Karlův most před nájezdy čepičářů, ale také umělecký kovář, malostranský patriot a výborný kamarád. Roman Kotrč založil v roce 1990 Sdružení výtvarníků Karlova mostu, zároveň se podílel na...

Karlova ulice. Hospoda U Malvaze. Vojáci s máničkou, kterých tu bylo vždycky dost, a shoz sudů (s černou desítkou z Holešovic) na matraci naplněnou obvykle korkovými špunty. Sedmdesáté roky, autor neznámý.

Dárkové balení Pražských příběhů, 3 díly, 1548 stran čtení o Malé Straně - Nakladatelství Pražské příběhy Dárkové balení Pražských příběhů, 3 díly, 1548 stran čtení o Malé Straně. 3 díly, 1548 stran čtení o Malé Straně a více než tisíc fotografií. Všechny tři díly v potištěném papírovém obalu. Chráněno ig...

🧵 hlavní ideolog KSČ Václav Kopecký. Skvělou fotografii pořídil Zdenko Feyfar (1913-2001).
O lidech, kteří na Malé Straně v nedávné minulosti žili, vypravuje knižní cyklus Pražské příběhy
eshop.prazskepribehy.cz/darkove-bale...

Praha, rok 1955. Malostranská hraběnka Marie Valdštejnová ve 104 letech. V pozadí její sto let stará podobizna, která ji zachycuje jako čtyřletou holčičku. Hraběnka bydlela v ubohém kamrlíku v zadním traktu Valdštejnského paláce, v němž v té době vládl 🧵

eshop.prazskepribehy.cz/prazske-prib...

O lidech, kteří tu žili, vypravují Pražské příběhy v díle Ztraceným světem Starého Města. eshop.prazskepribehy.cz/prazske-prib...

počinu došlo v roce 1951, kdy skupina nadšených brigádníků zbourala v Klášterské uličce domy, které nebyly vůbec k asanaci určeny a měly být v bezprostředním sousedství Anežského kláštera zachovány. Fotografii zveřejnil v roce 1928 časopis Český svět.

Někdejší Klášterská ulička na Františku byla pražským unikátem. Její domky stály hluboko pod okolním terénem, takže je po každém větším lijáku zaplavovala voda. Objekty v Klášterské, později Malé klášterské uličce byly postupně asanovány v průběhu dvacátého století až po rok 1987. K bizarnímu

Praha. Revoluční ulice. Rok 1947. Fotograf Zdeněk Martinovský

Dnes již legendární snímek z roku 1949 a Podolské ulice. Je malý zázrak, že lékárna, před kterou trolejbus naboural, dosud funguje a hlavně - dochoval se elegantní nápis nad jejím vchodem.

"Hotel Paříž byl tak krásný, že jsem se skoro svalil." Bohumil Hrabal, Obsluhoval jsem anglického krále. Na snímku těsně před nebo krátce po svém dokončení v roce 1907.

Praha, Melantrichova ulice, rok 1990. Před oblíbeným místem pražské galerky vinárnou Narcis, zvanou též U Šmelhausů nebo jednoduše Šmelhaus.

Nerudova ulice na Malé Straně. Populární hostinec U Kocoura nesl v době první republiky název Na růžku. Schůdky i poštovní schránka vedle vchodu tak jako dnes. Stejně tak Fragnerova lékárna. Pohlednice, 30. léta 20. století

Žižkov sedmdesátých let pohledem fotografa Pavla Štechy

Kavárnu ARCO na rohu Hybernské a Dlážděné ulice založil Josef Suchánek v roce 1907. Tato vývěska se v podniku objevila po první světové válce.

Déšť. Z kabiny tramvaje na Václavském náměstí. Fotograf Václav Jírů (1910-1980)

Sportovní gymnastka Věra Čáslavská a běžec Josef Odložil na Petříně v dubnu 1968.
Foto ČTK/ Alexandr Hampl

Hlavní nádraží v roce 1953. Foto: Ferenc Barbjerik

Praha, Žižkov. Milíčova ulice, rok 1964. Fotograf O. Janovský

Noční občerstvení. Národní třída, rok 1960. Uloženo ve sbírce Fortepan.

Podkovář v malostranské ulici U Lužického semináře (tehdy Lužické), rok 1905

Václavské náměstí, začátek třicátých let 20. století

Praha, Staré Město. Patrně pouliční zpěvák (vpravo dole) a jeho publikum na dvorku domu č.p. 889 na rohu Masařské a Střelné ulice. Dům z první poloviny 18. století podlehne asanaci v roce 1911. Fotografie vznikla v Eckertově ateliéru, 1906 (výřez).

„Byla to opravdová bohémská krčma, jaké Praha dosud neměla. Organisační talent Waltnerův dovedl zde vykouzliti něco, na co se chodilo dívati nejen celé město, ale i venkov.“ Sláva Montmartre, podobně jako jiných pražských uměleckých podniků, pohasla se začátkem první světové války.

V roce 1911 otevřel v Řetězové ulici nový zábavní podnik kabaretiér Josef Waltner (1883–1961). Zejména v pozdních nočních hodinách to bylo jedno z mála míst v Praze, kde se potkávala česká a německá umělecká bohéma. Herec Václav Menger později vzpomínal: