Směrnice ale, na rozdíl od nařízení, členským státům ponechává prostor při transpozici do národního práva, mohou tak vzniknout rozdíly, které původní roztříštěnost zcela neodstraní.

EU dosud postrádala komplexní protikorupční rámec a spoléhala na zastaralé mezinárodní úmluvy. Včerejší hlasování tuto mezeru poprvé zaplňuje.

Posiluje se také spolupráce mezi národními orgány a evropskými institucemi – OLAF, Evropským veřejným žalobcem, Europolem a Eurojustem.

Členské státy budou povinny tato jednání trestně stíhat a zavést odpovídající sankce pro fyzické i právnické osoby. Kromě trestních opatření směrnice zavádí také preventivní povinnosti. Každý členský stát musí vypracovat národní protikorupční strategii a zveřejňovat srovnatelná statistická data.

Směrnice kriminalizuje konkrétní typy jednání: úplatkářství ve veřejném i soukromém sektoru, zpronevěru veřejných prostředků, obchodování s vlivem, maření spravedlnosti, nezákonný výkon veřejných funkcí, nezákonné obohacení z korupce a zatajování majetku.

Evropský parlament přijal směrnici, která poprvé v historii EU stanoví společný rámec pro stíhání korupce. Dosud se každý členský stát řídil vlastními pravidly – nová směrnice tuto roztříštěnost odstraňuje a zavádí jednotné definice i minimální tresty platné napříč celou EU.

Finální podoba zákona se bude dojednávat v trialogu s Radou – právě tam se rozhodne, zda Evropa skutečně nastaví přísná a vymahatelná pravidla pro umělou inteligenci, nebo zda průmyslové výjimky převáží.

Kontroverzním bodem zůstává tzv. průmyslová výjimka. Velké průmyslové firmy si vylobbovaly výjimku z přísných pravidel AI zákona s tím, že pro ně už platí jiné bezpečnostní zákony. Ty ale řeší jen fyzickou bezpečnost. Parlament proto vyjednal pojistku: Komise bude muset mezeru postupně zaplnit.

Parlament se také bránil snahám o oslabení zákona. Velké průmyslové firmy i konzervativní frakce usilovaly o rozsáhlé výjimky. Většinu výjimek ale parlament odmítl a zákon tak zůstává v platnosti pro širší okruh subjektů.

Parlamentu se podařilo prosadit zákaz tzv. nudifikačních aplikací, které za pomocí AI dokáží z běžné fotografie vytvořit nahý sexuální snímek reálné osoby bez jejího souhlasu (tzv. deepfakes). Jde o přímou reakci na rychlé šíření těchto technologií a jejich zneužívání, zejména vůči ženám a dětem.

Evropský parlament dnes přijal svůj postoj k tzv. Digitálnímu omnibusu pro umělou inteligenci – balíčku změn, který upravuje provádění evropského zákona o umělé inteligenci (AI Act) z roku 2024. Cílem je zjednodušit jeho uplatňování v praxi a vyřešit problémy, které se ukázaly při jeho zavádění.

V současné době probíhají jednání o trvalém nařízení (tzv. Chat Control 2.0), které má tuto výjimku nahradit a nastavit dlouhodobý rámec pro boj se sexuálním zneužíváním dětí online.

Europoslanci dnes ale výjimku, která platila od roku 2021, finálně odmítli, což znamená konec skenování soukromých online konverzací občanů EU už 3. dubna pod tzv. Chat control 1.0.

Po prvním březnovém plenárním zasedání přijal parlament svoji pozici, se kterou vyjednával s Radou EU v trialogu. Tato vyjednávání ale nepřinesla mezi institucemi shodu. Politická skupina lidovců proto na dnešním zasedání nechala o výjimce znovu hlasovat, i přes to, že trialog nepřinesl výsledek.

Evropský parlament dnes finálně odmítl prodloužení dočasné výjimky z pravidel ePrivacy, tzv. Chat control 1.0, která umožňovala poskytovatelům digitálních komunikačních služeb dobrovolně skenovat soukromé online zprávy za účelem odhalování materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí (CSAM).

Toto usnesení Evropského parlamentu je jasným signálem, jaká má být ambice připravovaného zákona – závazná, vymahatelná a dostatečně odvážná na to, aby zefektivnila vědecký výzkum v Evropě.

Dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a průmyslem a snížit rozdíly ve výkonnosti výzkumu mezi členskými státy. Součástí ambice je také lepší podpora kariér výzkumníků, zejména mladých vědců, větší mobilita talentů a rovné příležitosti.

Europoslanci také vyzývají k lepší koordinaci politik a investic do výzkumu mezi EU a členskými státy a podporují cíl investovat do roku 2030 alespoň 3 % HDP do výzkumu a vývoje, a to z veřejných i soukromých zdrojů.

Parlament proto podporuje vytvoření závazného evropského rámce, který zajistí volný pohyb výzkumníků, vědeckých poznatků a technologií v EU – tzv. „pátou svobodu“ jednotného trhu.

Cílem připravovaného zákona, který Komise představí ve třetím čtvrtletí roku 2026, je vytvořit silnější, otevřenější a konkurenceschopnější evropský výzkumný prostor, který bude přitahovat talenty z celého světa a posílí inovace i ekonomickou konkurenceschopnost EU.

Evropský parlament schválil svoji pozici k připravovanému aktu o Evropském výzkumném prostoru. Ten má za cíl posílit evropský systém výzkumu a inovací a zároveň odstranit jeho dlouhodobé strukturální problémy.

- Iniciativa během jednoho týdne nasbírala přes 1 milion podpisů
- OSN tyto praktiky označuje za formu mučení
- Cílem je celoevropská legislativa a silnější ochrana obětí

Parlament tyto praktiky odsuzuje a tlačí na jejich zákaz. Teď je na řadě Evropská komise – odpovědět musí do května 2026.

Konec „konverzních terapií“ v EU?

Evropský parlament dnes projedná evropskou občanskou iniciativu, která vyzývá k zákazu konverzních praktik vůči LGBTQ+ lidem v celé EU.

Rezoluce opětovně potvrzuje neochvějnou podporu Evropského parlamentu gruzínskému lidu a jeho závazku k demokratické a evropské budoucnosti – a vysílá jasný signál, že represe gruzínského režimu zůstanou pod trvalým dohledem evropských institucí.

Zadržování politických vězňů označil EP za neslučitelné se závazky Gruzie vyplývajícími z dohody o přidružení s EU. Vyzval proto členské státy, aby přijaly cílené sankce a zavedly celounijní zákaz vydávání víz představitelům režimu odpovědným za politicky motivované zatýkání.

Europoslanci také odsoudili přijímání restriktivních zákonů gruzínského režimu, vč. zákona o zahraničních agentech a novely trestního zákoníku, které podle usnesení odrážejí promyšlenou autoritářskou strategii inspirovanou ruskými praktikami.

Parlament důrazně odsoudil politicky motivované zadržování opozičních představitelů, novinářů a aktivistů a vyzval k jejich okamžitému propuštění. Zároveň požaduje stažení všech politicky motivovaných obvinění a nezávislé vyšetření zpráv o použití chemických zbraní proti demonstrantům.

Elena Khoshtaria, čelní představitelka Koalice pro změnu, zadržená v září 2025, čelí trestnímu stíhání na základě vykonstruovaných obvinění a hrozí jí až 15 let vězení. Ze zpráv vyplývá, že je ve vazbě vystavena ponižujícímu zacházení a její zdravotní stav vyžaduje specializovanou péči.