#ptacikolemnas
#budnicekzeleny
Budníček zelený (kolibiarik sivozelený) je drobný pěvec se žlutou páskou nad okem. Svrchu je zelenavě šedý a na křídle má nezřetelnou žlutavou pásku. 1/6

#ptacikolemnas
#zrzohlavkarudozoba
Zrzohlávka rudozobá (kačica hrdzavohlavá či hrdzavka potápavá) je potápivá kachna velikosti kachny obecné. Samec má výrazný červený zobák, hnědý obličej a zrzavou hlavu. Tělo je tmavě hnědé, na složených křídlech jsou bílé pruhy. 1/6

#ptacikolemnas
#kulikricni
Kulík říční (kulík riečny) je nenápadný bahňák z čeledi kulíkovitých. Dosahuje velikosti vrabce, ale působí štíhlejší. Má hnědá záda, světle břicho a výrazný žlutý kroužek kolem oka. Zobák neni dlouhý a je černý. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. 1/6

#ptacikolemnas
#pisikobecny
Pisík obecný (kalužiačik malý) je bahňák z čeledi slukovitých. Jedná se o drobného ptáčka, menšího než kos. Záda má hnědá s černými tečkami, břicho je světlé, zobák je černý a v poměru k tělu docela dlouhý. Samec i samice jsou zbarvení stejně. 1/6

#ptacikolemnas
#cejkachocholata
Čejka chocholatá (cíbik chochlatý) je zavalitý pták zhruba velikostí holuba. Je převážně černá a bílá, ale na černé se tvoří podobně jako u straky zelené, modré či červené odlesky. Hlavu zdobí frajerská chocholka, která dala čejce jméno. 1/6

#ptacikolemnas
#pisilacaponoha
Pisila čáponohá (šišila bociánovitá) je nezaměnitelný druh bahňáka. Je mírně větší než holub, ale má v poměru k tělu velmi dlouhé nohy. Tělo má útlé, zobák úzký a dlouhý, oči do červena, nohy jsou růžové. Zbytek těla je černý a bílý. 1/6

#ptacikolemnas
#linduskalesni
Linduška lesní (l’abtuška hôrná) je drobný pěvec z čeledi konipasovitých. Má velikost vrabce i podobné zbarvení. Svrchu je šedo hnědá s černými čárkami, spodina je bílá a do žluta. Nožky jsou růžové. 1/6

#ptacikolemnas
#konipaslucni
Konipas luční (trasochvost žltý) je drobný pěvec z čeledi konipasovitých. Obývá celou Evropu, krom Islandu a Irska. Tvarem těla je velmi podobný konipasu bílému. Často ho můžeme vidět na pastvinách kolem skotu a ovcí. 1/6

#ptacikolemnas
#cvrcilkaricni
Cvrčilka říční (svrčiak riečny) je malý a nenápadný pěvec, kterého najdeme nejčastěji v okolí vod. V angličtině se jmenuje river warbler, tedy “říční vrabec”. 1/6

#ptacikolemnas
#moudivlacekluzni
Moudivláček lužní (kúdel’nička lužná) je malý pěvec z čeledi moudivláčkovitých. Má krátký tmavý zobák a výraznou černou pásku přes oči, která je širší než u ťuhýka. Hřbet je rudohnědý, břicho světlé. 1/6

#ptacikolemnas
#sykoricevousata
Sýkořice vousatá (fúzatka trstinová) je ptáček velikosti vrabce. Samec má makové modrou hlavičku a dlouhé černé “vousy” tvaru řidítka. Samice je světle hnědá s oranžovým zobáčkem a žlutýma očima. 1/6

#ptacikolemnas
#rybakobecny
Rybák obecný (rybár riečny) je pták podobný na první pohled rackovi. Na rozdíl od něj má ale dlouhý hluboce vykrojený ocas a když sedí, nohy jsou posunuté vic k hlavě. Dal by se opsat položeným obdélníkem, na rozdíl od racka, který se dá opsat spíš čtvercem. 1/6

#ptacikolemnas
#bekasinaotavni
Bekasina otavní (močiarnica mekotavá) je bahňák z čeledi slukovitých. Velká je asi jako kos, ale má výrazně delší zobák. U nás se jí někdy říká mezi myslivci “kozlík”.1/6

#ptacikolemnas
#husicelisci
Husice liščí (kazarka pestrá) je krásně vybarvený vodní pták z čeledi vrubozobých. Husice mají černou hlavu a červený zobák. Většina těla je bílá. Na hrudi má rezavý pás a na křídlech zelené obdélníčky. 1/6

#ptacikolemnas
#slavikmodracek
Slavík modráček (slávik modrák) je pěvec z čeledi lejskovitých. Jedná se o drobného ptáčka (do velikosti vrabce) s charakteristickou modrou náprsenkou, kterou má samec. Samička je nenápadně hnědá. 1/6

#ptacikolemnas
#tuhyksedy
Ťuhýk šedý (strakoš vel’ký) je největší evropský ťuhýk dosahující velikosti kosa. Má šedá záda a bílé břicho, přes oči se mu táhne “ninja” páska. Obě pohlaví jsou zbarvená podobně. 1/6

#ptacikolemnas
#sykoraluzni
Sýkora lužní (sýkorka čiernohlavá) je menší sýkora s velkou hlavou a silnou šíjí. Je snadno zaměnitelná se sýkorou babkou, od které jí ale odlišuje hlas.1/6

#ptacikolemnas
#koshorsky
Kos horský (drozd kolohrivec) je pták velmi blízký kosu černému, se kterým má i srovnatelnou velikost. Podobně jako skorec vodní má bílou náprsenku, která je ale k tělu menší a u samic méně výrazná. 1/6

#ptacikolemnas
#konipashorsky
Konipas horský (trasochvost horský) je drobný pěvec s dlouhým ocáskem, kterým neustále hýbe nahoru a dolů. Velikosti i vzhledem je podobný konipasovi bílému, ale samec má žluté břicho. 1/6

#ptacikolemnas
#orelmorsky
Orel mořský (orliak morský) je největší evropský orel s rozpětím křídel až 2,3m. Je celý hnědý krom bílého ocasu, který je dobře patrný u dospělých ptáků v letu. Ocas má také typický klínovitý tvar. 1/6

#ptacikolemnas
#motakpilich
Moták pilich (kaňa sivá) je středně velký jestřábovitý dravec s charakteristický světlou spodinou těla a čtyřmi oddělenými tmavými letkami na konci křídel. 1/6

#ptacikolemnas
#orlovecricni
Orlovec říční (kršiak rybár) je středně velký dravec obývající okolí vod. V ČR se jedná o vzácného ptáka, kterého můžeme potkat na jaře a na podzim na tahu. 1/6

#ptacikolemnas
#lunakhnedy
Luňák hnědý (Haja tmavá) je další jestřábovitý dravec. Je velmi podobný luňáku červenému, ale je menší, má méně vykrojený ocas, který je svrchu šedohnědý a ne rezavý, a zespodu má větší světlou plochu křídel. Při roztažení ocasu vykojeni locasu skoro mizí. 1/6

#ptacikolemnas
#lunakcerveny
Luňák červený (Haja červená) je jestřábovitý dravec mírně větší než káně. Díky zálibě v mršinách funguje jako zdravotní policie, i když umí dobře lovit i živá zvířata. 1/6

#ptacikolemnas
#dremliktundrovy
Dřemlík tundrový (sokol kobec) je malý sokolovitý dravec, který bývá v ČR k vidění v příběhu zimy a během jarních i podzimních tahů. Jeho hnízdiště jsou po celé severní polokouli v severních oblastech mírného pásma a v arktických oblastech.1/6

#ptacikolemnas
#ostrizlesni
Ostříž lesní (sokol lastivičiar) je malý dravec z čeledi sokolovitých. Jako je krahujec “zmenšeninou” jestřába, je “ostříž” zmenšeninou sokola. Já si podobnost pamatuji podle.abecedy j-k jsou u sebe a o-s taky poblíž :-). 1/6

#ptacikolemnas
#sokolstehovavy
Sokol stěhovavý (sokol sťahovavý) je dravec rozšířený skoro po celém světě. Samice je velká si jako havran, samec asi jako holub. Na světlé tváří má pod okem charakteristický černý vous. 1/6

#ptacikolemnas
#vcelojedlesni
Včelojed lesní (včelár lesný) je dravec z čeledi jestřábovitých. Je nutné větší než káně a charakterizuje ho “holubí hlava”. Má hnědá záda a variabilní zbarvení bricha. Rohovka je žlutá. 1/6

#ptacikolemnas
#motakpochop
Moták pochop (kaňa močiarna) je dravec velikosti káněte. Moták se “motá”. Za letu je pro něj charakteristické stálé podélné kývání v ose letu a dorovnávání optimální pozice. Na křídlech má 5 “prstů” ohnutých vzhůru. 1/6

#ptacikolemnas
#krahujecobecny
Krahujec obecný (Jastrab krahulec) je “zmenšenou kopií” jestřába lesního. Nejsnáze je rozeznáme podle menší velikosti krahujce a podle nohou, které jsou u jestřába dravčí a u krahujce “slepičí”, tedy mnohem útlejší. 1/6